Příznaky rakoviny, Diagnostika rakoviny, Léčba rakoviny, Rizikové faktory, Prevence nádorů, Renální karcinom, Karcinom prsu, Karcinom plic, Kolorektální karcinom

Léčba

Léčba nádorových onemocnění je prakticky vždy postavena na spolupráci více specialistů z několika oborů. Nejčastějšími metodami léčby jsou chemoterapie, radioterapie a chirurgická léčba. Kromě nich dnes dochází k velkému rozvoji biologické léčby, tedy léčby, která působí cíleně na nádorové buňky a nepoškozuje ostatní tkáně. Genová terapie je zatím v plenkách a využívá se jen experimentálně.

Ilustrace 

Biologická léčba

Biologická léčba zabraňuje růstu a šíření rakovinných buněk prostřednictvím přesně cíleného zásahu do jejich životních pochodů. Někdy se proto nazývá „molekulárně cílená léčba“ nebo krátce „cílená léčba“. Podává se nitrožilně nebo v tabletách.

Jak se liší biologická léčba od chemoterapie?

  • Zatímco chemoterapie zabíjí jakékoli rychle se množící buňky (což jsou typicky nádorové buňky, ale nejen ony), biologická léčba zasahuje předem stanovené molekulární cíle, které se účastní nádorových procesů.
  • Chemoterapie je pro buňky prostě jed, zatímco biologická léčba zasahuje šetrněji a konkrétněji tam, kde je potřeba.
  • K pochopení může pomoci přirovnání: Kdybychom si nádorové buňky představili jako nepřátelskou armádu, pak chemoterapii lze srovnat s plošným použitím chemické zbraně (s rizikem, že zabijeme i různě velkou část vlastních jednotek) a biologickou léčbu s vysláním speciálně školeného komanda, které nepřátelskému vojsku potají rozbíjí radiostanice, aby znemožnilo velení, nebo krade boty, aby mu zabránilo v postupu.

Biologická léčba je nyní předmětem intenzivního výzkumu a spektrum její účinnosti se stále rozšiřuje. Odborníci předpokládají, že budoucnost biologické léčby rakoviny spočívá právě v individuálně sestavené molekulární léčbě podle potřeb jednotlivých pacientů.

Některá biologická léčiva jsou již schválena k běžnému použití, jiná jsou k dispozici pro pacienty, kteří mají zájem zúčastnit se výzkumu, a mnoho dalších je ve fázi vývoje.

Chemoterapie

Spočívá v podávání látek, které ničí rychle se dělící buňky. Většinou jsou to látky velmi toxické. Jejich podávání umožňuje pouze skutečnost, že nádorové onemocnění ohrožuje pacienta na životě, takže chemoterapie má naději být život zachraňující léčbou. Ne vždy však vede k úplnému uzdravení a ne všechny nádory jsou vůči ní bezbranné.

Chemoterapie má díky své toxicitě velké množství vedlejších účinků. Ty vyplývají z faktu, že poškozuje nejen nádorové buňky, ale i všechny ostatní rychle se dělící tkáně – vlasové váčky, výstelku střeva a podobně.

Radioterapie

Principem radioterapie je cílené ozařování nádoru v opakovaných cyklech, které způsobí ve všech ozářených buňkách nevratné změny. Tyto změny vedou ke smrti nádoru, ale i k poškození tkání ozářených zároveň s ním. Proto se ozařování důkladně plánuje, aby nádorové buňky dostaly co největší dávku záření, zatímco zdravá tkáň byla co nejvíce ušetřena.

Radioterapie se dělí na:

  • teleterapii – zdrojem záření je přístroj mimo tělo pacienta, který zvnějšku a přes kůži ozařuje cílový nádor;
  • brachyterapii – zářič v různé formě (tekutina, pevný útvar) se dostává do přímé blízkosti nádoru; tím se zvyšuje dávka radiace, kterou je ozářen nádor, a zároveň se šetří ostatní tkáně.

Chirurgická léčba

Cílem chirurgické léčby je vyjmout nádorovou hmotu ven z těla. V některých situacích se chirurgická léčba používá ke zmenšení a oslabení nádoru před ozařováním či chemoterapií, které jsou pak účinnější. Operace je vždy velkou zátěží pro organismus, a proto se chirurgická léčba používá jen v případě, kdy je smysluplná.

Když je nádorové onemocnění již v tak pokročilé fázi, že jej nelze chirurgicky vyřešit, nemá smysl odstraňovat nádor, protože by to bylo jen zbytečné trápení navíc. Jedinou výjimkou z tohoto pravidla je situace, kdy operace odstraní velmi nepříjemné a sužující zdravotní obtíže, které jsou s nevyléčitelným nádorem v daném umístění spojeny.

Paliativní a symptomatická léčba

Kromě léčby, která může pacienta trvale zbavit nádorového onemocnění, existují ještě další možnosti, které by neměly být opomíjeny:

  1. paliativní léčba, která prodlužuje a zkvalitňuje život nemocných, a
  2. symptomatická léčba, která tlumí příznaky nemoci, ačkoli její podstatu neovlivňuje.

Tyto možnosti mají velký a nedoceněný význam. Dobře provedená paliativní léčba totiž může nemocným pomoci prožít život, který je délkou a kvalitou srovnatelný se životem bez nemoci. Může nemocné například zbavit metastáz, které ohrožují stabilitu kostí nebo funkci jater, udržovat průchodnost dýchacích cest nebo trávicí trubice, případně bránit zvětšování nádoru. Symptomatická léčba pak umožňuje zbavit se alespoň nepříjemných projevů.

 
 

Materiály ke stažení

Více pro pacienty

 
Medicínská databáze U Lékaře
 
Cestovní nemoci:  Polévka s vůní orientu: jak si připravit domácí Pho Bo