Diabetes a nádorová onemocnění – co mají společného?
Vztah diabetu a nádorových onemocnění se předpokládal již dříve, především kvůli strukturální podobnosti inzulinu a růstových faktorů. Přesné mechanismy vztahu metabolismu a neoplastických procesů ale nebyly známy. Přímou souvislost se podařilo prokázat až nedávno harvardskému týmu.
Ukázalo se, že signální dráha, která u myší řídí diferenciaci kmenových buněk a rozvoj nádoru, rozhoduje i o pravděpodobnosti rozvoje diabetu. Laboratorní myši s vysokými hladinami mutagenních proteinů vykazovaly vyšší citlivost k inzulinu a byly méně náchylné k rozvoji diabetu, i když dostávaly potravu s vysokým podílem tuku. Jejich organismus dokázal lépe zužitkovávat glukózu. Na druhou stranu u myší s malým množstvím mutagenních proteinů, které naopak měly vyšší hladinu protektivních faktorů proti nádorovému bujení, se častěji vyvinuly porucha glukózové tolerance, diabetes a obezita.
Ústředním článkem a zároveň zmiňovaným protektivním faktorem proti karcinogenezi byla bílkovina označovaná jako let-7, což je nezralá forma mikro-RNA, která dokáže zabránit expresi genů a jejíž přítomnost je charakteristická pro kmenové buňky. Mikro-RNA je nyní předmětem intenzivního výzkumu jako potenciální účinný protinádorový lék.
Podle výsledků studie se tedy zdá, že nádorové bujení je řízeno stejnými signálními drahami jako metabolismus celého organismu. Zveřejněné závěry by mohly posloužit fyziologům, kteří se zabývají rozvojem diabetu 2. typu.
(jav)
Zdroj: Hao Zhu, Ng Shyh-Chang, et al. The Lin28/let-7Axis Regulates Glucose Metabolism. Cell 2011(30 September);147(1):81-94.