8 kroků k určení správné diagnózy

Pokud si myslíte, že správný lékař pozná již mezi dveřmi, co vám je, jste na omylu. Při určování přesné diagnózy musíte alespoň zpočátku pomoci i vy sami. Aktivní přístup a otevřenost vše jen zrychlí a usnadní. Ne vždy je totiž snadné určit konkrétní problém, zvláště jsou-li symptomy nejasné.

Jak odhalit „zakopaného psa“

Dokumenty – získejte kopie nebo výpisy ze svých lékařských zpráv, rentgeny, výsledky magnetické rezonance či krevního vyšetření. To všechno s sebou mějte, když půjdete za lékařem specialistou.
Zapisujte si příznaky – nemůže se pak stát, že byste u doktora na něco důležitého zapomněli. Poznamenejte si i to, co naopak řekl on vám. Dovolte, aby kladl otázky ohledně čehokoli, co potřebuje ke stanovení správné diagnózy.
Informace o anamnéze – projděte svůj rodokmen a zjistěte onemocnění, která se vyskytla v rodině. Pokud byla u vašich blízkých příbuzných diagnostikována rakovina, onemocnění srdce apod., je důležité, aby to lékař věděl.
Léky – přineste do ordinace seznam všech léků, které užíváte, a ujistěte se o správném dávkování.
Laik nediagnostikuje – popište své potíže, informujte o všem lékaře, ale odborné závěry hlavně nechte na něm. On zváží všechny možnosti – když vás například bolí ucho, myslíte jen na zánět středního ucha, ale může jít i o zubní absces.
Buďte konkrétní – snažte se příznaky popsat co nejpřesněji. Nestačí sdělit, že vás něco bolí, nutné je také tuto bolest popsat. Je ostrá, či tupá? Kdy to bolí? Před jídlem, nebo po jídle? Jak dlouho to trvá? Pár vteřin, či měsíc? I subjektivní pocity jsou pro lékaře důležité a mohou ho dovést ke správnému závěru.
Ptejte se – až vám ošetřující lékař sdělí diagnózu, zeptejte se ho, co můžete očekávat a čeho byste se měli vyvarovat. Informujte se také na to, zda existují jiné postupy a další vyšetření, které by pomohly ještě přesněji určit váš zdravotní problém.
Konzultace – nebojte se požádat o odborný posudek. Pokud s ním nejste spokojeni, máte možnost využít tzv. druhý názor od jiného lékaře.