Diagnóza

Při příznacích, které by mohly svědčit pro nádor plic, se provádí následující vyšetření:

  • vyšetření lékařem – lékař zejména poslouchá plíce, zjišťuje přítomnost výpotku a také hledá zvětšené uzliny;
  • rentgenový snímek hrudníku – může zobrazit nádor či přítomnost tekutiny;
  • CT vyšetření – důkladnější snímek tkání v hrudníku;
  • cytologické vyšetření sputa (vykašlaného hlenu) – pod mikroskopem se zjišťuje přítomnost nádorových buněk;
  • torakocentéza (pleurální punkce) – za pomocí dlouhé jehly lékař odsaje tekutinu z prostoru mezi plící a stěnou hrudníku, opět se hledají nádorové buňky;
  • bronchoskopie – používá se k prohlédnutí dýchacích cest a případně také k odběru vzorku tkáně z nádoru kartáčkem, klíšťkami či jehlou nebo k výplachu dýchacích cest a analýze buněk v odsáté tekutině;
  • jehlová biopsie – tenkou jehlou se odstraní kousek tkáně z nádoru či uzliny;
  • torakoskopie – spočívá v prohlédnutí hrudní dutiny malou trubičkou s optikou a světlem, která se zavede přes malé otvory, jež chirurg vytvoří na zádech a hrudi; při vyšetření je opět možné odebrat vzorek tkáně;
  • torakotomie – chirurg otevře hrudník dlouhým řezem a vyjme uzliny a případně další tkáně;
  • mediastinoskopie – z řezu nad hrudní kostí se malou trubičkou prohlédne střední část hrudníku, která leží mezi plícemi, opět je možné odebrat vzorek – nejčastěji z uzlin.
Ilustration

Centra pomoci

Vyhledejte si centrum blízko vašeho bydliště.