Biologická léčba útočí na samotnou podstatu nádoru

Biologická léčba je fenoménem nejnovější moderní medicíny. Proniká zejména do léčby revmatických a kožních onemocnění nebo také určitých nemocí zažívacího ústrojí. Největší naději ovšem vyvolává v oblasti onkologie, tedy léčby nádorových onemocnění.

Co je to biologická léčba?

Jako biologická léčba se laicky označuje skupina léků, které stimulují (povzbuzují) nebo obnovují schopnost našeho vlastního imunitního systému bojovat s nemocemi, mezi než patří zejména nádory. Tyto léky jsou odvozeny z nejnovějších poznatků o buněčných pochodech odehrávajících se v našem těle nebo nádorových buňkách. Existuje několik mírně odlišných typů biologické léčby:

modifikátory biologické odpovědi (modifikace je úprava, změna nebo přizpůsobení),
cílená léčba,
imunoterapie.

Pole působnosti pro zmutované buňky

Pro pochopení celého procesu léčby je nutné znát i podstatu vzniku nádoru. Nádorové buňky jsou naše vlastní buňky. Ty ale buď zmutovaly, nebo selhala jejich oprava. Pak mají volné pole působnosti pro nekontrolované množení a šíření po těle. Moderní medicína tyto pochody na buněčné úrovni zná a výsledkem tohoto poznání je vývoj biologické léčby, velmi slibné právě pro léčbu nádorových onemocnění.

Cílená léčba nutí „špatné“ buňky chovat se jinak

Biologická léčba pracuje na úrovni buněk, buněčných receptorů nebo signálů předávaných mezi buňkami (nejčastěji mezi buňkami nádorovými nebo buňkami imunitního systému), případně i na úrovni genů těchto buněk. Podle typu biologické léčby tak:

modifikuje biologickou odpověď, tedy upravuje nebo mění chování případných „špatných“ buněk, například blokuje jejich růst,
cíleně napadá jen určité, „neposlušné“ buňky a jejich receptory nebo jiné součásti, např. zanese protinádorový lék přímo k nim,
stimuluje vlastní imunitní systém v boji s těmito buňkami a navádí ho přímo k nádorovým buňkám.

Vlasy zůstanou, kde mají

Laicky řečeno se biologická léčba snaží kontrolovat růst nádorových buněk nebo je přímo napadá, ať už sama, nebo pomocí imunitního systému. Její velkou nespornou výhodou pak je, že oproti chemoterapii nebo radioterapii (ozařování) vyvolává minimum vedlejších účinků. Pacienti, kterým je cílená léčba podávána, se tak vyhnou nepříjemnostem typu zvracení nebo vypadávání vlasů.

Oblasti využití

Zda lze biologickou léčbu použít, záleží na druhu a typu nádoru. Obecně lze říct, že cílená léčba se používá v pokročilejších stadiích a tam, kde ostatní možnosti léčby selhávají. U některých nádorů je biologická léčba teprve v experimentálním stadiu (například genová terapie), a její účinky se tedy ještě ověřují.

(ercp)

Zdroje: