Chemoterapie: ženě pomůže, dítěti neublíží
Léčba rakoviny prsu v těhotenství je velmi složitou záležitostí. Musí být totiž účinná pro ženu, zároveň ale i velmi šetrná k dítěti.
Rakovina prsu u těhotných žen je po rakovině děložního čípku druhým nejčastějším zhoubným onemocněním – postihuje přibližně jednu ze 3 000 nastávajících maminek. I u těhotných žen se vyplatí začít léčbu co nejdříve, aby byla co nejvyšší naděje na úplné uzdravení.
Přerušení těhotenství není nutné
Ženy, kterým je rakovina prsu objevena v těhotenství, často řeší otázku, zda miminko vůbec donosit. Důvodem přerušení těhotenství je strach, že léčba poškodí ještě nenarozené dítě. Za druhé, že vyhlídky do budoucna a schopnost pečovat o dítě jsou nejisté. Bylo ale dokázáno, že ukončení těhotenství není nutné, a léčba rakoviny se zahajuje co nejrychleji, aby byla léčba co nejúčinnější.
Ozařování nepřichází v úvahu
U netěhotných žen se v léčbě rakoviny prsu kombinuje řada možností: operační odstranění nádoru a uzlin v podpaží, ozáření, chemoterapie a eventuálně hormonální léčba. U nastávajících maminek je ozáření prsu zcela nevhodné, protože způsobuje potraty, poškození plodu, poruchy růstu a vývoje miminka. Také hormonální léčba se nepoužívá, protože ohrožuje matku i dítě. Naopak operace a chemoterapie ve druhém a třetím trimestru představuje pro plod malé riziko poškození.
Léčba je nutná již během těhotenství
Většina léků užívaných jako chemoterapie je velmi nebezpečná pro plod v prvním trimestru těhotenství. V této době dochází k vývoji orgánů a působení chemoterapie na plod znamená obvykle potrat nebo vrozenou vadu. Naopak v druhém a třetím trimestru je výskyt poškození plodu vlivem chemoterapie poměrně vzácný.
Odložení léčby po porodu je nevhodné, protože matka má až o 5–10 % větší šanci, že se u ní objeví metastázy. Stejně tak je bezpečné používání léků proti zvracení, které se může vyskytovat jako nepříjemnost při chemoterapii.
Děti menší, ale ne více nemocné
Obvyklá kombinace léků proti rakovině prsu je „namíchána“ tak, aby byla co nejúčinnější a zároveň co nejšetrnější k plodu. Těhotným ženám se dokonce podávají stejné dávky léků jako netěhotným. Němečtí vědci sledovali mnoho léčených žen a jejich dětí, aby zjistili, jak se liší od normálních těhotenství. Zjistili, že miminka se rodí dříve, koncem osmého měsíce, jsou o něco menší, ale většina ostatních problémů nesouvisí s léčbou. I v přírodě se totiž vyskytuje 1–2% šance na vývojovou vadu nebo nastane jiná nečekaná komplikace.
Němečtí vědci proto zdůrazňují, že léčba těhotné ženy má být zahájena co nejdříve a má být co nejvíc podobná léčbě netěhotné ženy. Jedině tak je nejlepší naděje na vyléčení matky. Dítě se i přes léčbu narodí obvykle zdravé.
Zdroj:
