Dotaz 2131
Dobry den,skoro se bojim zeptat,abyste tady zase nenadaval,ze lidi jsou naivni a maji hloupe otazky...ja teda spis s nema soucitim a kdyz se nekdo chce lecit treba v zahranici,tak proc ne?Ja te pani Dane a jejimu muzi fandim a schvaluji jim,ze se nedali odbyt analgetiky a bojuji...ale ted k memu snad ne uplne hloupemu dotazu...je pravda,ze je ve vyvoji nejaky lek ktery vypne receptory v miste bolesti?Mel by byt ve fazi klinickych testu.Kdy uz prijde doba,kdy lide budou umirat na rakovinu bez bolesti a treba za stipani drivi?Ondrej
Dobrý den. To že má někdo naivní představy vůbec neznamená , že mu nadávám. To bych si za prvé nedovolil a za druhé, již příliš dlouho pracuji v onkologii na to, abych nevěděl v jak složité situaci jsou pacienti a jejich blízcí.Naopak velmi s nimi cítím. Nicméně to že by se vždy odborníci v jakémkoliv oboru vždy na všem shodli mně skutečně připadá jako naivní představa. Vezměte oteplování Země a různá stanoviska odborníků, vezměte snahy o ekon. růst ČR , kde jedni upřednostňují šetřit a druzí investovat a to mají všichni za sebou silné ekon. týmy a ty mají často rozdílné názory.
Já samozřejmě fandím všem , komu se daří bojovat s nemocí a všem moc držím palce. Ale na druhou stranu jsem realista a odmítám lidem lhát.
Co se týče léčby v zahraničí zcela s Vámi souhlasím, klidně ať se tam léčí. Ale má to nějaká ekonomická pravidla, léčba v zahraničí je až na výjimky výrazně drážší / stačí srovnat mzdové náklady tam a tady/ a nutno počítat s nějakým doplatkem. My si ze svého zdrav. pojištění toto nemůžeme dovolit hradit v plné výši, neboť si platíme podstatně méně něž ve vyspělých zemích Evropy a Ameriky...O odborné stanovisko k léčbě analgetiky se nelze přít, oba o tom víme tak málo, že přiklonit se na jednu či druhou stranu by bylo neseriozní...
Co se týče Vašeho dotazu,velmi odborného, sám o tom moc nevím. Vím dost o vývoji nových léků v protinádor. léčbě, ale všechny studie ze všech medicinských oborů neznám a tak se omlouvám, ale tady bych si dost vymýšlel...
Umírat bez bolestí umíme i dnes a to takřka na 100 procent, jde o to, za jakou cenu. Pokud je pak pacient jen ležící a s minim. kontaktem s okolím , tak to také není úplně ono. "Namíchat " dobrou analgezii není žádná legrace a chce to dostatek času a zkušeností.
Umírat se asi bude stále a naše představa , jak si večer zdrávi lehneme a ráno se neprobudíme je zatím opravdu hodně vzdálená realitě. Před smrtí / z většiny důvodů/ je organismus vyčerpán a jen těžko lze očekávat, že by byl schopen běžných denních aktivit.
Snad Vám moje zamyšlení a odpověď bude stačit...
