Dotaz 1088
Dobrý den,
moje manželka byla počátkem prosince 2010 operována s diagnozou - brochioalveolární karcinom, mucinosní typ 48x22 mm - stp. horní LE I.sin.pT2a pNO G1 st IB. 7 lymf. uzlin bez meta p T2a pNO MX G1 st IB. Těžce snášela chemoterapii, po prvním cyklu musela být hosp.
V současné době přibývá na váze, (před rokem přestala kouřit), cítí se - kromě rozházeného tlaku a cukru poměrně dobře. Někdy se zadýchává a nemůže vykašlat hleny horním kašlem. S psychikou je to těžší. Je pouze zvána na tříměsíční kontroly na plicní odd. Můj dotaz spočívá v tom, zda v této fázi nemoci by neměla být v péči specializovaného onkologického pracoviště, aby se předešlo případným metastázím do jiných orgánů včas. Způsob léčby, kdy se těžkým pacientům nasadí drahá biologická léčba až tak pozdě, že jim prodlouží život v bolestech o pár měsíců, mně připadá zvláštní. Nebylo by vhodné věnovat patřičnou péči těm pacientům, jejichž stav po operaci se jeví nadějný? Děkuji za odpověď.
Pokouším se nějaké odborné pracoviště najít, ale nedaří se mi. Jsme z Prahy.
Dobrý den, chápu Vaše logické uvažování, ale my jsme /zvl. onkologové/
zastánci mediciny podložené důkazy a zatím nebylo prokázáno podávání biol. léčby adjuvantně u nádorů plic - tedy zjednodušeně řečeno preventivně, když byl nádor odstraněn. Proto bych nyní specil. pracoviště nehledal.
