Diagnostika rakoviny

Při podezření na nádorové onemocnění se prakticky vždy provádí soubor několika vyšetření. Potřebujete se zorientovat ve spleti jejich zkratek, cizích slov a lékařských pojmů? Zajímá vás, co se při vyšetření odehrává? Právě vám nabízíme malý přehled nejčastějších vyšetřovacích metod.

Při podezření na nádorové onemocnění se prakticky vždy provádí soubor několika vyšetření. Potřebujete se zorientovat ve spleti jejich zkratek, cizích slov a lékařských pojmů? Zajímá vás, co se při vyšetření odehrává? Právě vám nabízíme malý přehled nejčastějších vyšetřovacích metod.

Začíná se v laboratoři

Biochemické metody zahrnují vyšetření vzorků krve, moči, mozkomíšního moku a stolice na přítomnost a množství určitých látek. Genetické metody zkoumají přítomnost charakteristických změn v DNA. Cytologické metody hledají ve vzorku tekutiny (mozkomíšní mok, výpotek z dutiny břišní či hrudní), kostní dřeně či stěru z tkáně přítomnost určitých typů buněk, která by svědčila pro nádorovou chorobu.

Bioptické metody

Pacient při nich podstoupí odběr tkáně pro histologické vyšetření – tedy prohlédnutí vzorku pod mikroskopem s případným odhalením typických buněčných změn, které svědčí pro nádorovou chorobu.

Biopsie jehlou – dutou jehlou se nasaje váleček tkáně, tato metoda je nejpoužívanější u nádorů prsu a nádorů, které postihují kostní dřeň.

Endoskopie – pomocí trubice s optikou, která se pod kontrolou zraku zavede do přístupných tělních dutin, se nástrojem v podobě kartáčku či klíštěk odebere vzorek přímo z viditelného nádoru. Pro toto vyšetření jsou dostupné například močový měchýř a močová trubice, průdušky, jícen, žaludek, dvanáctník, žlučové cesty, tlusté střevo.

Chirurgický zákrok – je určen k odběru tkáně z oblastí, které nejsou dostupné bez většího zásahu do organismu. Patří sem i laparoskopie a thorakoskopie, což jsou metody podobné endoskopii. Pro zavedení optického nástroje je při nich ale potřeba vytvořit otvor v břišní (laparoskopie) či hrudní stěně (thorakoskopie).

Zobrazovací metody

Zobrazovací metody hledají známky přítomnosti nádorové hmoty na snímcích těla. Nejčastěji používané zobrazovací metody jsou:

Skiagrafie – klasický „rentgen“ – jeho variantou je také mamografie – snímek prsu.

Skiaskopie – rentgenová metoda, při níž se ale zobrazená část těla pozoruje přímo na obrazovce. Nemusí se při ní dělat jen jediný snímek, lze provést také delší obrazový záznam (video) – třeba při snímání polykání sousta. Její variantou je irigografie – vyšetření tlustého střeva po zavedení kontrastní látky.

Ultrazvukové vyšetření („sono“ či USG) – umožňuje zobrazit měkké tkáně, nejčastěji se používá k zobrazení nitrobřišních orgánů, je to relativně levná, a přitom velmi přínosná metoda.

Počítačová tomografie (CT) – zobrazuje tělo v příčných řezech, velmi používaná metoda.

Magnetická rezonance (MR) – ideální metoda pro zobrazení hlavy, lze dělat libovolné řezy a třeba také trojrozměrné modely.

Scintigrafie, pozitronová emisní tomografie (PET) – tyto metody nukleární medicíny spočívají v podání látky, která se vychytává v určitých tkáních organismu. Zde látka uvolňuje záření, které lze zachytit a pomocí něj tkáně zobrazit. Používají se jen ve speciálních případech, avšak když jsou správně použity, jsou velmi přínosné.

(nes)

Zaregistrujte se 
k odběru zpravodaje

Partneři