Dvanáct rad, jak podpořit člověka s rakovinou
Pomoc rodiny a přátel hraje pro onkologické pacienty nezastupitelnou roli v jejich cestě životem s rakovinou. Pokud se však člověk nesetká s touto nemocí tváří v tvář, je velmi obtížné porozumět tomu, čím jeho blízký prochází. Nabízíme proto několik tipů, jak a kam svou podporu směřovat.
Pomoc rodiny a přátel hraje pro onkologické pacienty nezastupitelnou roli v jejich cestě životem s rakovinou. Pokud se však člověk nesetká s touto nemocí tváří v tvář, je velmi obtížné porozumět tomu, čím jeho blízký prochází. Nabízíme proto několik tipů, jak a kam svou podporu směřovat.
- Pozorně naslouchejte. Pouze poslouchat člověka, jenž má rakovinu – to může znít jednoduše, ale často je to překvapivě obtížné. Každý chce pomoci, něco napravit, nicméně nastražené a skutečně pozorné ucho může být v takovémto případě nejvíce. Nechte nemocného vyslovit jeho pocity, přestože to pro vás nemusí být zrovna příjemné. Nesuďte a nepřerušujte, pouze poslouchejte.
- Vypořádejte se s vlastními pocity. Jakožto opatrovníci musíte čelit vlastním, často obtížným emocím a strachu. Co se stane s vaším milovaným? Bude mít bolesti? Bude žít? A co vy, jak se změní váš život? Pokuste se nejprve vyrovnat se s vlastními obavami, abyste byli schopni skutečně poslouchat pozorně.
- Často říkejte „Miluji tě“. Nehledě na to, jak moc vaše činy tuto větu vyjadřují, nikdy nenahradí její opravdový zvuk. Ujistěte svého blízkého, že ho máte rádi. Pochvalte ho za snahu, přestože jediné věci, které je schopen po vyčerpávající chemoterapii, je vyčištění zubů. Dejte mu najevo, že je pro vás výjimečný a cenný.
- Nabídněte pomoc. Pro jedince s rakovinou jde život dál, a to navzdory podstupované léčbě a jejím vedlejším účinkům. Mezi ně patří i únava, a proto nabídnutí pomoci například s úklidem domu může být pro nemocného velmi cenné.
- Buďte doprovodem při návštěvách lékaře. Vaše přítomnost jednak ukáže, jak moc vám na vašem blízkém záleží a navíc můžete být osvěžujícím zpříjemněním při vyčerpávajícím čekání. Nebojte se pokládat lékaři otázky, klidně si dělejte poznámky. Ale vždy nechte rozhodovat nemocného.
- Přidejte trochu humoru. Smích může být tím nejlepším lékem, užívá-li se humor citlivě.
- Respektujte potřebu „být sám“. Někdy chtějí být onkologičtí nemocní sami jen proto, aby neobtěžovali. Avšak někdy chtějí být opravdu prostě jen sami. Respektujte toto přání a dávejte pozor, aby ho i ostatní návštěvníci brali na vědomí.
- Buďte zásobárnou informací. Některým lidem pomáhá vyrovnat se s úzkostí z rakoviny díky dostatečnému množství informací. Hledejte na internetu, ptejte se lékařů.
- Nezastírejte informace před nemocným ani před dalšími členy rodiny. Buďte ohledně informací upřímní. Nemocný člověk musí znát svůj stav, aby se mohl správně rozhodnout, co je pro něho nejlepší. Upřímností nešetřete ani ve vztahu k dalším členům rodiny, a to včetně dětí. Přestože se můžete snažit děti chránit, měli byste jim dát možnost smutnit a vyjádřit lásku.
- Pomozte najít další podporu. Nezáleží, jak moc dokážete být empatičtí. Poznat někoho s obdobným problémem může být pro onkologicky nemocného k nezaplacení. Zeptejte se na klinice či hledejte na internetu, zdali ve vašem okolí neexistuje nějaká podpůrná skupina.
- Buďte ochotni se přizpůsobit. Každý člen rodiny může mít trochu jiný názor na to, jak se s rakovinou svého bližního vypořádat. Odlišné názory mohou vést k hádkám. Ale váš nemocný milovaný nechce být zdrojem takového rodinného rozpoložení. Mějte proto na mysli, že máte společný cíl, tedy podpořit pacienta. Zkuste proto najít kompromis či zvažte ústupky.
- Myslete také na sebe. Jezte zdravě, snažte se dopřát si dostatek spánku a udržujte rovnováhu ve svém životě. To vše vám může pomoci poskytnout dostatečnou pomoc potřebnému člověku.
(boba)
Zdroj: