Existuje prevence rakoviny?

Přes všechny pokroky medicíny je rakovina stále velkým strašákem a některé její typy se daří vyléčit bohužel spíše výjimečně. O to více je snaha onemocnění předcházet – ale je to vůbec možné?

Mezi faktory, které nedokážeme ovlivnit, patří genetické predispozice nebo věk a s ním spojené hormonální změny. Klinické studie, které srovnávají prostředí a chování osob s rakovinou oproti těm zdravým, nedokážou říct, zda nějaké vlivy jednoznačně způsobují rakovinu. Pouze potvrzují, že určité faktory zvyšují (nebo naopak snižují) riziko rozvoje nemoci. Mezi ty negativně působící patří mj. následující:

  • alkohol,
  • chemikálie (karcinogeny),
  • chronický zánět,
  • imunosuprese (potlačená imunita),
  • obezita,
  • radiace,
  • sluneční záření.

Středomořská dieta

Středomořská strava je lehká a bohatá na olivový olej, ryby a zeleninu, které obsahují antioxidanty a snižují rozvoj a progresi nádorů. Uvádí se, že jídelníček bohatý na stravu rostlinného původu může předejít 30–40 % všech nádorových onemocnění. Velmi přínosné jsou pokrmy s polyfenoly (resveratrol a další flavonoidy). Ty rovněž účinkují antioxidačně, a tak mohou působit v prevenci či léčbě onemocnění kardiovaskulárního systému, degenerativních nebo metabolických nemocí i rakoviny. Kromě toho polyfenolické extrakty redukují nežádoucí účinky některých chemoterapií.

Infekce

Nezanedbatelnými původci rakoviny, kterým však lze relativně účinně předcházet, jsou infekce. Celkem 11 patogenů (zdrojů nemoci) je klasifikováno jako lidské karcinogeny, nejznámějšími jsou žloutenka B a C (nádor jater), lidský papillomavirus (nádor děložního krčku) nebo Helicobacter pylori (nádory žaludku).

Jednotlivé typy rakoviny jsou charakterizovány určitými rizikovými faktory:
 

  • Karcinom plic – zdaleka nejvýznamnějším rizikovým faktorem rozvoje karcinomu plic je tabákový kouř, ale podstatně k němu přispívá i věk, expozice radonu (radioaktivní plyn), znečištění prostředí, pracovní zátěž (vdechování prachu), pohlaví, rasa nebo již existující onemocnění plic. Ne všichni vystavení riziku však trpí rakovinou plic a naopak někteří nemocní se nikdy s žádným ze zmíněných faktorů nesetkali, což poukazuje na vliv genů.
  • Karcinom prsu – existuje více druhů nádorových onemocnění prsu, které se liší i v působení rizikových faktorů. Vždy však mezi ně patří vliv estrogenů, časná první menstruace a pozdní menopauza, roli hraje i vysoký věk prvorodiček a dále i obezita. Karcinom prsu je významně ovlivněn genetickými předpoklady, z nichž nejznámější jsou mutace v genu BRCA.
  • Karcinom ovaria – hormonální antikoncepce má v tomto případě ochrannou funkci. Přímá spojitost existuje podobně jako u karcinomu prsu i s výskytem nemoci v rodině, tedy genetickými předpoklady. 

Mýty a pověry

Poměrně populární byl předpoklad, že nádorové buňky potřebují hodně energie a vynecháním cukru z jídelníčku je možné nádor „vyhladovět“. Nic takového nebylo nikdy potvrzeno, spojitost lze najít pouze mezi rakovinou a obezitou, která může vzniknout v důsledku nadměrného příjmu cukrů.

Někteří lidé mají obavy i z používání mobilních telefonů, žádná z dosavadních studií je však nepotvrdila. Mobilní telefony používají nízkofrekvenční energii, která nemá vliv na stavbu genů, nemůže tedy způsobit rakovinu.

Není ani nutné vyhýbat se deodorantům a antiperspirantům. Dosud nebyla nalezena žádná spojitost mezi chemikáliemi v nich obsaženými a nádory prsu. Nebezpečné nejsou ani barvy na vlasy, ačkoliv u kadeřníků, kteří se s nimi a s dalšími chemickými produkty setkávají pravidelně, byla pozorována častější rakovina močového měchýře.

Ačkoliv známe některé faktory rizikové pro vznik rakoviny, ve většině případů bohužel stále nedokážeme vysvětlit, proč se u jedné osoby rozvine nádorové bujení, zatímco jiný člověk zůstane zdravý.

(mir)

Zdroje:

https://www.cancer.gov

Amor S., Châlons P., Aires V., Delmas D. Polyphenol extracts from red wine and grapevine: potential effects on cancers. Diseases 2018; 6 (4): 106; doi: 10.3390/diseases6040106

Farinetti A., Zurlo V., Manenti A. et al. Mediterranean diet and colorectal cancer: A systematic review. Nutrition 2017; 43–44: 83–88; doi: 10.1016/j.nut.2017.06.008

de Martel C., Georges D., Bray F. et al. Global burden of cancer attributable to infections in 2018: a worldwide incidence analysis. Lancet Glob Health 2019; doi: 10.1016/S2214-109X(19)30488-7. [Epub ahead of print]

de Groot P., Munden R. F. Lung cancer epidemiology, risk factors, and prevention. Radiol Clin North Am 2012; 50 (5): 863–76; doi: 10.1016/j.rcl.2012.06.006

Dossus L., Benusiglio P. R. Lobular breast cancer: incidence and genetic and non-genetic risk factors. Breast Cancer Res 2015; 17: 37; doi: 10.1186/s13058-015-0546-7

La Vecchia C. Ovarian cancer: epidemiology and risk factors. Eur J Cancer Prev 2017; 26 (1): 55–62

Zaregistrujte se
k odběru zpravodaje

Partneři