Kdo u nás pečuje o onkologické pacienty?

O českého pacienta s onkologickou diagnózou pečuje hned několik typů lékařů, tak aby péče pro něj byla dostupnější a správná léčba se dostala správnému pacientovi včas a na správném místě.

Proč byla nutná reorganizace systému péče o onkologicky nemocné?

Systém péče o onkologicky nemocné bylo třeba na přelomu tisíciletí reorganizovat. Proč? Jak přibývá lidí léčených pro onkologickou diagnózu a zároveň jich díky výdobytkům moderní medicíny stále více s diagnózou dlouhodobě přežívá, je třeba pečovat o stále větší a větší počet lidí a systém začínal být přetížen.

Dalším důvodem je obrovský pokrok v oblasti protinádorové terapie. Pacienti sice mají dostupnou stále účinnější moderní léčbu, ale ta zároveň systém nákladově velmi zatěžuje. Centralizace péče vede k tomu, že léčbu dostávají skutečně ti, kteří z ní mohou nejvíce profitovat.

Páteří péče o onkologicky nemocné jsou komplexní onkologická centra

Péče o pacienty probíhá ve třech různých oblastech – u klinických onkologů působících ve speciálně zřízených komplexních onkologických centrech, u regionálních onkologů, kteří pracují samostatně v krajích a okresech, a u praktických lékařů. Jak?

Páteří celého systému je síť komplexních onkologických center (KOC). Ta byla zřízena na základě tzv. národního onkologického programu podle motta „Správná léčba správnému pacientovi včas a na správném místě“. Momentálně se jedná o 14 pracovišť. Status komplexní onkologické centrum je Českou onkologickou společností ČLS JEP udělován pracovištím na základě personálních, materiálně-technických i organizačních kritérií a jejich hospodaření podléhá pravidelným auditům. Úkolem těchto center je optimalizace a dostupnost komplexní onkologické léčby ve spádovém regionu a zároveň organizace hodnocení její kvality a jejích výsledků.

Komplexní onkologická centra tedy mají ve svém regionu edukační a organizační roli, sestavují multidisciplinární týmy a sbírají data pro onkologické registry, zejména Národní onkologický registr ČR. (Jak se dozvíte více o konkrétním komplexním onkologickém centru? Přečtěte si zde.)

Díky komplexním onkologickým centrům se daří péči o pacienty s rakovinou koordinovat regionálně, například v rámci Regionálních onkologických skupin vzájemně propojit poskytovatele lůžkové protinádorové péče. Stejně tak ji pomáhají sladit celorepublikově, například prostřednictvím Specializovaných onkologických skupin optimalizují péči o určitou onkologickou diagnózu či jejich skupinu.

Dvě centra z této sítě (FN Motol a Masarykův onkologický ústav) získala status národního onkologického centra, což jim dává možnost působit v rámci mezinárodní vědecko-výzkumné spolupráce.

Na šesti místech v republice byla ustanovena hematoonkologická centra (HOC), která mají v péči pacienty s těmito typy diagnóz, například s leukémií či lymfomem. V Praze a Brně se dvě pracoviště, pediatrická onkologická centra (POC), zaměřují na léčbu dětí.

V komplexním onkologickém centru se sice pacientům dostane vysoce specializované péče, ale pro některé nemocné to je za cenu náročného dojíždění. Proto by se měla většina onkologických pacientů léčit u dostupného ambulantního onkologa v kraji, byť volit spádového onkologa pochopitelně není povinné. 

Rozdíl mezi regionálními onkology a lékaři komplexních onkologických center je především v tom, že ti prvně jmenovaní jsou specialisté na tradiční protinádorovou léčbu běžných onkologických diagnóz. Naopak lékaři komplexních onkologických center se obvykle zaměřují na určité typy rakoviny či jejich skupiny a v jejich péči jsou pacienti se vzácnými onkologickými nemocemi nebo běžnými diagnózami u netypických jedinců (například velmi mladých lidí nebo lidí s dědičnou zátěží). Případně jde o pacienty s pokročilejšími nádory, kteří mohou profitovat z moderní léčby.

K odlehčení dispenzární péče přispívají praktičtí lékaři

Poté zbývá ještě velké množství pacientů, kteří již úspěšně onkologickou léčbu ukončili, ale měli by být stále sledováni, protože se u nich nemoc může vrátit nebo se objevit nové nádorové onemocnění. S touto tzv. dispenzární péčí pomáhají praktičtí lékaři.

Ti, u nichž se všechny možnosti aktivní protinádorové léčby vyčerpaly, a zbývají pro ně jen nástroje paliativní péče, mohou zůstat u svého ošetřujícího onkologa. Případně je možné doplnit jeho služby docházením do ambulancí paliativní medicíny nebo ambulancí pro léčbu bolesti. Řada z pacientů v terminální fázi onemocnění využívá také domácí či lůžkové hospicové péče (adresář paliativních služeb naleznete zde).

(pok)

Zdroje:

https://www.linkos.cz/ceska-onkologicka-spolecnost-cls-jep/stanoviska-cos/priority-cos/nova-koncepce-organizace-pece-je-pro-ceskou-onkologii-nezbytna/

https://www.linkos.cz/ceska-onkologicka-spolecnost-cls-jep/organizace-cos/organizace-onkologicke-pece/organizace-a-hodnoceni-kvality-onkologicke-pece-v-cr/

https://www.linkos.cz/lekar-a-multidisciplinarni-tym/diagnostika-a-lecba/narodni-onkologicka-sit/kriteria-komplexnich-onkologickych-sluzeb/

http://www.onconet.cz/index.php?pg=onkologicka-pece-ceska-republika

Zaregistrujte se
k odběru zpravodaje

Partneři