Krevní testy při diagnóze rakoviny. Co všechno mohou prozradit?
Vyšetření krve a dalších tělesných tekutin představuje důležitou součást diagnostiky rakoviny, ale také nástroj pro sledování úspěšnosti léčby. V současnosti jsou laboratorní metody na velmi vysoké úrovni a sestávají nejen z osvědčených a jednoduchých vyšetření, ale také z novějších a přesnějších testů. V blízké budoucnosti by se diagnostika rakoviny z krve mohla posunout zase o krok dále, a to díky probíhajícím unikátním výzkumům.
Základní krevní vyšetření
Mezi základní laboratorní vyšetření patří stanovení krevního obrazu, které umožňuje sledovat odchylky v hodnotách červených a bílých krvinek a destiček nebo další parametry. Nápadné zvýšení hodnot krevních buněk v krvi může signalizovat rakovinu krve neboli leukémii. Vyšetření krevního obrazu může ale v případě rakoviny jiných orgánů pomoct lékařům i nepřímo, a to například přítomností chudokrevnosti při zvýšeném rozpadu krvinek nebo jejich snížené tvorbě nebo například zvýšením hodnoty jaterních či ledvinových funkcí při postižení těchto orgánů metastázami.
Mezi další základní laboratorní testy patří vyšetření moči, srážlivosti krve, zánětlivých parametrů či hladiny hormonů v krvi, jejichž abnormální hodnoty mohou napovědět přítomnost rakoviny v těle. Nevýhodou těchto testů je však nízká specificita. To znamená, že abnormální hodnoty mohou být spojeny i s jiným onemocněním.
Tumorové markery
Mezi další možnosti, jak zjistit přítomnost rakoviny z krve, patří vyšetření takzvaných tumorových markerů. Jedná se o látky produkované nádorovými buňkami nebo jinými buňkami v reakci na přítomnost nádoru v těle. Mezi běžně stanovované tumorové markery patří například prostatický specifický antigen (PSA), jehož zvýšené hodnoty mohou být známkou rakoviny prostaty, ale také nenádorového zvětšení prostaty. Dalším příkladem může být nádorový antigen CA-125, k jehož zvýšení dochází v případě rakoviny vaječníků.
Tumorové markery se používají k diagnostice rakoviny, ale také pro sledování úspěšnosti léčby. Jejich nevýhoda spočívá v tom, že mohou být zvýšené i v případě nepřítomnosti nádorového onemocnění. V případě pozitivního nálezu je tak zapotřebí provést další vyšetření k potvrzení diagnózy. Na druhé straně i lidé s přítomným onkologickým onemocněním mohou mít zejména v raných stadiích nemoci negativní výsledek testování.
Novinky v diagnostice
Snahou současné medicíny je posunout diagnostiku rakoviny o krok dále, a to do jejích časnějších fází, které nemusí být běžně dostupnými testy zjistitelné. Jednou ze zkoumaných metod jsou testy stanovující přítomnost nádorových buněk v krvi, které se vyplavují z mateřského nádoru, nebo zjišťování přítomnosti určitých genových mutací a bílkovin v krvi, které také mohou značit přítomnost rakoviny v časnějších fázích.
Jednou z novinek je test zaměřený na přítomnost chemických změn v genetickém kódu buněk. Unikátní metoda zvaná PanSeer funguje na principu detekce metylace. Jedná se o chemické změny na několika stovkách míst v DNA, která jsou spojená s tím, že právě zde se nejlépe projevuje přítomnost nádorového bujení. Vědci takto během 10 let hodnotili krevní vzorky u 123 tisíc obyvatel čínské oblasti Tchaj-čou a zaměřili se na diagnostiku rakoviny žaludku, jícnu, tlustého střeva, plic a jater. Díky tomuto testu se podařilo objevit rakovinu čtyři roky předtím, než se objevily první příznaky, a to s pravděpodobností 90 %. Obdobně jako u jiných metod ale nesmí být vývoj uspěchán a před uvedením do praxe je potřeba provést další výzkumy.
(holi)
Zdroje:
