Není kašel jako kašel. Jaké příznaky by nás měly...

Poslední dobou se však kašel objevuje intenzivněji, během dne, často přechází až v záchvaty. Myslel si, že kašel způsobilo nachlazení, ale nelepší se to a manželce se zdá, že nějak zhubnul. Naléhá, aby zašel k lékaři. Milanovi to připadá zbytečné. Kouří, kašle, to je normální. Zbytečně by otravoval. Ještě teď, když jsou nemocnice plné kvůli covidu-19. V červnu se však objevily v kašli stopy krve. Rentgen plic prokázal přítomnost nádoru, bohužel již neoperabilního. Milan zemřel v únoru letošního roku.

Proč vlastně mívají kuřáci kašel?

Kašel je u kuřáků velmi častý, protože kouřením (i e-cigaret) se do dýchacích cest dostává řada toxinů a kašel napomáhá se jich zbavovat. Za chronický je dle definice označován kašel, který trvá déle než osm týdnů, v běžné praxi se o něm hovoří ale již při trvání delším než tři týdny. Sliznice dýchacích cest jsou vystlány speciálními buňkami, které mají na povrchu řasinky, jež mají za úkol transportovat cizí částice obalené hlenem z dýchacích cest ven. Hlen je běžnou součástí dýchacích cest, zvlhčuje a chrání sliznice, obaluje prach a cizí částice.

Cigaretový kouř však obsahuje toxiny, které tyto řasinkové buňky poškozují, což vede k hromadění hlenu. Po pár hodinách nekouření se jejich činnost částečně obnovuje, a proto se kašel objevuje hlavně po ránu. Dlouhodobé kouření však vede k trvalému poškození funkce řasinkového epitelu, kašel se pak objevuje v průběhu celého dne, a jak hlen ulpívá na hlasivkách, objevuje se i typický chraplavý hlas. Postupně je výstelka dýchacích cest poškozena trvale a rozvíjí se chronická bronchitida (chronický zánět průdušek).

Jaký je typický kuřácký kašel?

Neexistuje zcela typický kuřácký kašel. U občasných kuřáků či jedinců, kteří kouří kratší dobu, je spíše suchý. U dlouhodobých kuřáků je častější vlhký kašel s vykašláváním bílého či nahnědlého hlenu. Při odvykání kouření se kašel může přechodně zhoršit, dochází totiž k odstraňování toxinů a obnově řasinkového epitelu.

Trpí kašlem všichni kuřáci?

Kašel se nemusí projevit u všech kuřáků, ale s délkou kouření a počtem vykouřených cigaret je jeho přítomnost pravděpodobnější. Přesná data, která by sledovala prevalenci (četnost zastoupení) kašle u kuřáků, v literatuře chybějí. Často citovaná je finská studie sledující přítomnost kuřáckého kašle u mladých vojáků ve věku 18–21 let, zde byl přítomen u 40 % pravidelných kuřáků.

Kašel je u kuřáků často tak běžný, že mu již, podobně jako v případě pacienta Milana, vůbec nevěnují pozornost. Ukazuje však na poškození dýchacích cest a může být prvním varovným příznakem velmi závažných onemocnění, včetně rakoviny plic. Nyní, v době pandemie covidu-19, se celá řada vyšetření odkládá, a to jak ze strany lékařů, tak i pacientů. Jaké projevy by nás měly varovat a přimět k návštěvě lékaře?

Výrazná změna intenzity/charakteru kašle,
bolesti na hrudníku, zhoršující se při hlubokém dýchání, kašli či smíchu,
zhoršený či nově vzniklý chrapot,
opakující se či neustupující záněty průdušek / zápaly plic,
vykašlávání narůžovělých hlenů či krve,
zadýchávání, dušnost,
déletrvající výrazná únava,
ztráta chuti k jídlu či nechtěná ztráta hmotnosti,
bolesti kostí,
nově vzniklé hvízdání, pískoty.

Rakovina plic

Rakovina plic patří mezi nejčastější zhoubné nádory v České republice jak u mužů, tak u žen. V roce 2016 bylo diagnostikováno téměř 7000 nově nemocných, většina z nich v pozdním stadiu onemocnění. V těchto případech již vyléčení není možné, dalších pět let přežívá 10 % nemocných. Rakovina plic tak patří mezi nádory s největší úmrtností.

Včasné odhalení onemocnění výrazně zvyšuje šance na úspěšnost léčby. Vzhledem ke zřejmé spojitosti kouření se vznikem rakoviny plic byl v ČR zahájen pilotní screeningový program. Na vyšetření pomocí nízkodávkového CT mají nárok dlouhodobí kuřáci s anamnézou více než 30 balíčkoroků ve věku mezi 55 a 74 lety. Více informací o programu a vhodných kandidátech naleznete na webu www.screeningplic.cz. Nejlepší prevencí však zůstává nekouřit.

Chronický kašel i u nekuřáků?

Může být chronický kašel přítomen i u nekuřáků? Ano, může. Většinou však není příznakem nádorového onemocnění. Mezi jeho nejčastější příčiny patří:

astma s variantou kašle (CVA) nebo poinfekční kašel,
postnasal drip syndrom neboli zadní rýma,
gastroezofageální refluxní choroba (GERD) – návrat žaludečních šťáv ze žaludku do jícnu.

V každém případě pokud pacienta trápí chronický kašel, tedy kašel bez spojitosti s infekcí, který trvá déle než tři týdny, anebo kašel, který po infekci po třech týdnech neodezněl, je třeba vyhledat lékaře k objasnění jeho příčiny a zahájení případné léčby.

Důležité je řešit obtíže včas

Co můžu udělat pro své zdraví? Pokud nekouřím, je zásadní s tímto zlozvykem nezačít! Pokud jsem kuřák, mám možnost požádat o pomoc s odvykáním praktického lékaře či odborná pracoviště k tomu určená. Pokud jsem dlouhodobý kuřák splňující kritéria pro CT screening, mohu využít této možnosti. Může tím dojít k včasnému odhalení nemoci a díky tomu dřívějšímu zahájení léčby! Pokud pozoruji výše uvedené varovné příznaky, je důležité neodkládat návštěvu lékaře, protože včasná léčba znamená u rakoviny plic naději na život.

(maha)

Zdroje: