Po překonání rakoviny znovu léčí pacienty
Nečekaná zpráva zaskočila 54letou ženu v září roku 2018. Několik dní se sice necítila dobře, v daný den měla zvýšenou teplotu a bolelo ji stále intenzivněji břicho, ovšem lékaře vyhledala jen proto, aby jí vystavil neschopenku. Měla velké štěstí, internista byl velmi pečlivý a provedl kompletní vyšetření. Ještě týž den se tak žena dozvěděla velmi nepříznivou diagnózu – rakovina vaječníků.
„Již při ultrazvuku břicha viděl metastázy, ale to si v tu chvíli ještě nechal pro sebe. Provedl odběry včetně onkomarkerů a žádal výsledky statim (tzn. ještě ten samý den). Onkomarker CA-125 jsem měla mnohonásobně zvýšený, což spolu s nálezem z ultrazvuku podporovalo diagnózu. Večer mi pan doktor zavolal domů, abych se okamžitě druhý den obrátila na gynekologii. Jsem jedna z mála šťastných pacientek, u kterých byl nádor vaječníků diagnostikován v ten samý den, kdy se s potížemi obrátily na lékaře,“ uvedla pacientka, která je sama lékařkou alergoložkou.
Bylo třeba jednat rychle
Nádory vaječníků a vejcovodů u žen tvoří asi 15 % všech zhoubných nálezů. Nemoc se nazývá také tichý zabiják (silent killer), protože se bohužel projevuje až v pokročilejším a obtížněji léčitelném stadiu, nejčastěji pocity nepohody v břiše, pocity plnosti nebo únavou. Někdy se pacientkám zvětšuje břišní objem. Tato změna je způsobena právě rostoucím nádorem nebo souvisejícím výpotkem v dutině břišní. V případě lékařky se nemoc ozvala, protože část nádoru odumřela, zanítila se a organismus tuto změnu reflektoval. Bylo třeba jednat rychle. Nádor už byl v momentě diagnózy značně pokročilý (ve IV. stadiu), vyplňoval celou malou pánev, prorostl do tlustého střeva i břicha a jedna metastáza byla objevena také v játrech. Pacientka podstoupila léčbu ve Fakultní nemocnici v Motole, kde absolvovala dvě rozsáhlé břišní operace, postupně bylo nezbytné odstranit všechny gynekologické orgány, část střeva, lymfatické uzliny a omentum (vazivovou blánu mezi játry, žaludkem a dvanáctníkem). Operace doprovázelo osm cyklů chemoterapií.
Genetické vyšetření potvrdilo mutaci genu BRCA1
Vzhledem k diagnóze pacientka podstoupila také genetické vyšetření. To odhalilo pozitivní výsledek mutace genu BRCA1, tedy dědičného zatížení, které významně zvyšuje riziko vzniku rakoviny, především prsu (až 10×) a vaječníků (až 30×), ale také tlustého střeva, prostaty u mužů, slinivky břišní, melanomu nebo děložní sliznice.
Otestováni byli také další členové rodiny a ukázalo se, že gen BRCA žena získala po otci. Naštěstí její děti tuto zátěž nezdědily. Radí proto pacientkám se stejnou diagnózou, aby si vždy nechaly genetické dispozice vyšetřit. V dnešní době je u všech pacientek s touto nemocí genetické vyšetření indikováno. Výsledek mj. poskytne důležitý údaj k léčbě, protože pro nositelky genu BRCA může být vhodná cílená léčba prostřednictvím tzv. inhibitorů PARP. Tato léčiva u dané skupiny pacientek mohou bránit růstu nádoru a významně oddalovat jeho případný návrat.
Lékařka také oceňuje zásluhy herečky Angeliny Jolie, která je sama nositelkou genu BRCA1 a současně podstoupila preventivní odstranění gynekologických orgánů i oboustrannou mastektomii (odstranění prsní žlázy). O tyto informace se podělila s veřejností a napomohla tak osvětě v této oblasti.
Pacientka se rozhodla jednat stejně a měsíc po ukončení onkologické léčby na doporučení kolegů absolvovala odstranění žláz u obou prsou.
Důležité je vyhnout se psychickým propadům
Ačkoliv je pacientka sama lékařkou, aby si zachovala co největší psychickou pohodu, o které byla přesvědčena, že je pro zdárný výsledek léčby nezbytná, v počátečních fázích léčby nezjišťovala informace o své nemoci ani souvisejících prognózách. Vyhledávala jen praktické rady, jak zvládnout léčbu.
Z vlastní zkušenosti doporučuje i ostatním pacientkám, aby se v podobných situacích neostýchaly vyhledat odbornou psychologickou pomoc, případně využily možností antidepresiv. Sama se snažila hlavu zaměstnat jinak, aby nad nemocí nemusela příliš přemýšlet. Sledovala filmy a seriály, četla knihy a poslouchala podcasty. Neplánovala, onkologickou léčbou procházela ze dne na den. Odborná literatura přišla na řadu až mnohem později, když už bylo zřejmé, že je prognóza příznivá.
Nebuďte na nemoc samy
Žena současně oceňuje existenci pacientských organizací, jako je Veronica nebo Mammahelp, kde našla psychologickou i poradenskou pomoc a zároveň skvělé lidské zázemí. Prostřednictvím organizace Veronica, která se věnuje osvětě v oblasti onkogynekologických onemocnění a podpoře pacientek s gynekologickými nádory a genetickou mutací BRCA, také sdílela svůj příběh.
Celkově lékařka strávila rok v pracovní neschopnosti a poté opět začala dva dny v týdnu ordinovat. Po celou dobu o svém onemocnění otevřeně komunikovala jak se svými blízkými, tak i s kolegy nebo pacienty. Reakce jejího okolí byly pozitivní, setkala se s velkou podporou ve své rodině, v zaměstnání a od současných i dávných přátel.
(nik)
Zdroje: