Porucha homologní rekombinace může ovlivňovat typ zvolené léčby u pokročilé rakoviny prsu a vaječníků

Homologní rekombinace je typem mechanismu opravy poškozené DNA. Její porucha (označovaná také jako HRD – recombination deficiency) bývá mimo jiné způsobena mutací genů BRCA1 a BRCA2 a je spojena se zvýšeným rizikem karcinomu (rakoviny) prsu a vaječníků. Vyšetření určené k odhalení této poruchy přitom může být rozhodující pro zvolení vhodné léčby.

Přibližně 5–10 % nádorů vzniká na základě vrozené predispozice. Dědičnost je většinou autozomálně dominantní, to znamená, že z generace na generaci se dědí tzv. zárodečná mutace na jednom z chromozomů. Ta je přítomna ve všech buňkách organismu. V cílové tkáni následně stačí, aby během života vznikla mutace i na druhém chromozomu, která spustí proces nádorového bujení. Tato nová mutace se označuje jako somatická, nikoliv zárodečná. Zárodečné mutace genů BRCA1 a BRCA2 významně zvyšují riziko především karcinomu prsu a vaječníků. Ty se zpravidla objevují v nižším věku v porovnání s pacientkami bez BRCA mutace. Celoživotní riziko u těchto nosiček je od 40 do 85 %. Zvýšené je však i riziko dalších nádorů (tlustého střeva, slinivky břišní, prostaty u mužů, žlučových cest či melanomu).

Jak souvisí porucha homologní rekombinace se vznikem rakoviny?

Molekula lidské DNA má tvar dvoušroubovice. To znamená, že je tvořena dvěma vlákny. V buňce existují různé mechanismy oprav poškozené DNA. Jedním z nich je tzv. homologní rekombinace (HRR – homologous recombination repair), která je klíčová pro opravu poškození obou vláken. Na tomto mechanismu opravy se za normálního stavu podílejí geny BRCA1 a BRCA2. Jejich mutace je proto jednou z příčin poruchy homologní rekombinace a chromozomální nestability. Tato porucha se dle dostupných údajů vyskytuje např. až u 50 % všech pacientek s ovariálním karcinomem.

PARP inhibitory v léčbě pokročilého karcinomu prsu a vaječníků

Novinkou v léčbě karcinomu prsu a vaječníků u pacientek s mutací genu BRCA1 nebo BRCA2 jsou tzv. PARP inhibitory. Tyto léky se konkrétně užívají k udržovací léčbě jak nově diagnostikovaného, tak i relabujícího pokročilého karcinomu vaječníků a vejcovodu nebo primárně peritoneálního karcinomu citlivého k určitému druhu chemoterapie (na bázi platiny). Terapie PARP inhibitory může být také indikována u lokálně pokročilého nebo metastazujícího HER2 negativního karcinomu prsu. Dle dostupných studií tato léčba prokazatelně prodlužuje dobu do progrese onemocnění. K léčbě PAPR inhibitory jsou vhodné právě pacientky s poruchou výše zmíněné homologní rekombinace – tzv. HRD pozitivní. Tyto léky, které se užívají ve formě tablet, cílí na další z mechanismů oprav poškozené DNA, v tomto případě poškození jednoho vlákna DNA. Během léčby PARP inhibitory tak buňka s mutací genu BRCA1 a BRCA2 nedokáže opravit poškození jednoho ani obou vláken. Výsledkem je zástava buněčného cyklu a buněčná smrt nádorových buněk.

Jak lze poruchu homologní rekombinace odhalit?

V současné době lze v České republice vyšetřit mutace genů BRCA1 nebo BRCA2. Lékař odebere vzorek nádoru, který následně odešle do laboratoře patologie. Zde se provede izolace DNA a molekulárněbiologické vyšetření k odhalení případné mutace genu BRCA1 nebo BRCA2. V budoucnu lze počítat také s testováním chromozomální nestability (HRD statusu). Díky tomuto testování lze určit, které pacientky budou z léčby PARP inhibitory profitovat.

(mafi)

Zdroje:

Zaregistrujte se
k odběru zpravodaje

Partneři