Rakovina plic: naději na úspěch léčby ovlivňují nádorové mutace

Rakovina plic patří mezi nejčastější příčiny úmrtí mužů a žen po celém světě. Na první pohled v sobě jedno onemocnění ukrývá různé typy zhoubných nádorů. Určení jejich přesného typu je přitom stěžejní podmínkou k nasazení účinné terapie, protože jednotlivé typy nádorů se liší svou citlivostí k různým možnostem léčby.

Citlivost na chemoterapii a ozařování

Rakovina plic patří celosvětově mezi velmi častá nádorová onemocnění. Obvykle se jedná o takzvané karcinomy plic, které rozdělujeme na dvě hlavní skupiny, a to na malobuněčný karcinom a skupinu nemalobuněčných karcinomů. Jejich rozdělení na dvě hlavní skupiny je velmi důležité, protože se zásadně liší v postupu léčby.

  • Malobuněčný karcinom plic roste rychle a brzy vytváří vzdálené metastázy. Možnosti chirurgické léčby jsou většinou velmi omezené, nádory jsou však dobře citlivé na ozařování a podávání chemoterapie.
  • Nemalobuněčné karcinomy plic naproti tomu rostou pomaleji a metastázy zakládají později. V časných stadiích je proto možné nádor odstranit operačním výkonem. Tento typ karcinomu je však málo citlivý na ozařování a chemoterapii.

Princip cílené léčby

U nemalobuněčných karcinomů plic představují problém pokročilé fáze onemocnění, kdy nádory již nelze odstranit chirurgickým výkonem, a navíc jsou méně citlivé na chemoterapii a ozařování, jak už bylo zmíněno výše. Velkou naději v tomto ohledu představoval objev cílené léčby. Její podstata spočívá v cíleném zablokování konkrétní molekuly, která je důležitá pro růst nádorových buněk. Před podáním cílené léčby je ovšem nezbytné, aby pacienti absolvovali genetické vyšetření nádorových buněk, které odhalí, zda je nádor k léčbě citlivý.

  • Výsledkem genetického vyšetření je zjištění mutací genů v nádoru, které jsou zodpovědné za tvorbu molekul způsobujících růst a rozmnožování nádorových buněk.
  • Léky se volí podle zjištěných genových mutací, v současnosti je jich k dispozici několik.
  • Cílená léčba představuje efektivní metodu léčby, která pacientům s pokročilým onemocněním prodlužuje život v řádech několika až několika desítek měsíců.
  • Současně se však jedná o velmi nákladný typ léčby.

Problém jménem rezistence

Některé nádory mohou být necitlivé neboli rezistentní k efektu léků cílené terapie již od počátku, protože nemají v genetickém kódu potřebnou genovou mutaci. Bohužel ale některé nádory mohou získat rezistenci během léčby, například tím, že začnou pro svůj růst využívat jiné molekuly, než proti kterým je podávána cílená léčba. Problém je velmi složitý a v současnosti probíhá řada výzkumů zabývajících se získanou rezistencí nádorů plic. Důležitá je však skutečnost, že získaná rezistence výrazně snižuje odpověď na léčbu.

(holi)

Zdroje:

Zaregistrujte se 
k odběru zpravodaje

Partneři