„Svítící“ buňky odhalí rakovinu štítné žlázy
Nádory štítné žlázy patří mezi nejčastější nádory tzv. žláz s vnitřní sekrecí, tedy žláz, které produkují do krve různé hormony. V celkovém počtu onkologických pacientů zaujímají něco málo přes jedno procento, počet zemřelých je ještě menší. Přesto jde o závažný druh rakovinného bujení.
Nádory štítné žlázy patří mezi nejčastější nádory tzv. žláz s vnitřní sekrecí, tedy žláz, které produkují do krve různé hormony. V celkovém počtu onkologických pacientů zaujímají něco málo přes jedno procento, počet zemřelých je ještě menší. Přesto jde o závažný druh rakovinného bujení.
Mezi rizikové faktory nádorů štítné žlázy patří:
- Radiace – větší vystavování se ionizujícímu záření, například na rentgenologických pracovištích. Proto by všichni pracovníci, kteří mohou být tímto zářením ohroženi, měli nosit ochranné pomůcky. Bylo totiž zjištěno, že pokud je člověk v okolí štítné žlázy ozářen dávkou 2 Gy, má 70% šanci, že se u něj nádor štítné žlázy časem objeví.
- Dědičnost – jeden typ nádoru, tzv. medulární karcinom štítné žlázy, může být způsoben v určitém genu (RET gen). Tento změněný gen může být pak přenesen z rodičů na děti.
- Věk – rakovina štítné žlázy sice ohrožuje všechny věkové skupiny, častěji se ale vyskytuje po 30., nebo spíše 40. roce věku.
- Pohlaví – ženy trpí touto rakovinou častěji než muži. Na jednoho nemocného muže připadají přibližně dvě až tři ženy s nádorem.
Když chrapot nesignalizuje nachlazení
Nádory štítné žlázy se často projevují poměrně nespecificky, chrapotem, bolestí v krku nebo zvětšenými uzlinami. Za to mohou uzlíky, které se při nádoru ve štítné žláze tvoří. Jak se zvětšují, utlačují i další krční struktury a vyvolávají tak výše uvedené příznaky. Tyto uzly jsou navíc díky své tužší konzistenci poměrně dobře hmatatelné.
Podle struktury se rakovina štítné žlázy rozděluje na několik typů:
- folikulární karcinom,
- papilární karcinom,
- karcinom z oxyfilních buňek,
- medulární karcinom,
- nediferencovaný karcinom.
K potvrzení diagnózy se používá celá řada vyšetřovacích metod – od ultrazvuku a prostého odběru tkáně žlázy až po laboratorní zhodnocení produkce hormonů či scintigrafii, kdy je pro potvrzení diagnózy použito malé množství radioaktivních látek, které po navázání na buňky nádoru na monitoru začnou „svítit“.
Pomůže skalpel i chemoterapie
Nádory štítné žlázy se léčí chirurgicky, kdy je odstraněna postižená část štítné žlázy (případně i další napadené struktury), hormonálně, pomocí ozařování nebo chemoterapií. Častá je i léčba radiojódem. Ta se ale používá pouze u nádorů, které mají zachovalou schopnost akumulovat jód.
(kam)
Zdroj:
