Co dokáže odhalit ultrazvuk při podezření na rak...

Karcinom vaječníků – tichý zabiják

Karcinom vaječníků (označovaný také jako ovariální karcinom – z latinského ovarium, vaječník) patří k nejzhoubnějším typům nádorů u žen. Zpočátku se projevuje většinou pouze nespecifickými příznaky, jako jsou břišní nebo pánevní bolesti, nárůst objemu břicha, nadýmání, obtíže s přijímáním potravy či časný pocit plnosti. I proto bývá karcinom vaječníků diagnostikován často až v pokročilém (a proto již také obtížněji léčitelném) stadiu onemocnění, kdy je v těle nemoc značně rozšířená. To se aktuálně týká až dvou třetin případů. Z těchto důvodů bývá tento nádor někdy označován také jako „tichý zabiják“.

V současné době neexistuje dostatečně efektivní metoda screeningu, která by zachytila zhoubný nádor vaječníků již v časném stadiu. Ovariální nádor bývá většinou odhalen při vyšetřování subjektivních obtíží pacientky nebo bývá zjištěn náhodně v rámci gynekologického či jiného vyšetření. Rutinní diagnostika zahrnuje vyšetření pánve, stanovení hladiny markeru CA 125 a ultrazvuk. Souhrnný přehled diagnostiky uvádíme ZDE, na následujících řádcích pak přinášíme podrobnější informace o dvou základních vyšetřeních – ultrazvuku a stanovení hladiny markeru CA 125.

Role ultrazvuku v diagnostice pánevních nádorů

Ultrazvukové vyšetření má několik cílů:

určení původu nádoru – zda se jedná o rakovinu vaječníků, nebo jestli se novotvar nachází mimo ovaria,
odlišení benigních a maligních ovariálních nádorů,
stanovení specifické diagnózy nádoru – vedle nejčastějších, epiteliálních nádorů (ovariální karcinom) mohou být totiž vaječníky postiženy i různými typy tzv. neepitelových nádorů (teratom, cystadenom aj.),
zhodnocení rozsahu onemocnění v pánvi a břišní dutině.

Lékař může zavést ultrazvukovou sondu do vaginy (tzv. transvaginální ultrazvuk), což umožní detailní zobrazení původu a typu pánevního nádoru. Zároveň může být proveden i ultrazvuk transabdominální, při kterém je sonda přikládána na kůži břicha pacientky.

Výhody i slabé stránky ultrazvukového vyšetření

Ultrazvukové vyšetření má vysokou citlivost a v případě, že ho provádí zkušený sonografista, patří k nejpřesnějším diagnostickým metodám. V porovnání s ostatními zobrazovacími metodami (jako je například magnetická rezonance, CT nebo PET/CT) má hned několik výhod:

Jedná se o běžně dostupnou a levnou metodu.
Pacientka se na vyšetření nemusí nijak speciálně připravovat.
Nedochází k ozáření pacientky.
Vyšetření trvá poměrně krátkou dobu (cca 15 minut).
Na přístroji je možné 3D zobrazení.
V případě potřeby je možné ultrazvuk použít i k navigování biopsie (odběru vzorku).

Vyšetření má však i své „slabé stránky“:

Při obezitě pacientky může být přehlednost snížená.
Výsledek zobrazení závisí na kvalitě konkrétního přístrojového vybavení.
Kvalita vyšetření je ovlivněna také zkušenostmi vyšetřujícího lékaře. Základní ultrazvuk provádí většinou ošetřující gynekolog a má za cíl rozlišit normální a abnormální nález. Oproti tomu expertní vyšetření v onkogynekologickém centru by mělo garantovat nejvyšší léčebnou kvalitu a umožnit přesnější stanovení konečné diagnózy.

CA 125 a další nádorové markery

Odběry krve ke stanovení nádorových markerů mají v diagnostice zhoubného nádoru vaječníků zatím bohužel pouze omezený význam. Nejčastěji bývá zjišťována přítomnost nádorového markeru CA 125 (cancer antigen 125). Jeho využití však není ideální, zvýšené hodnoty lze naměřit i při celé řadě dalších stavů – např. při menstruaci, graviditě, onemocnění endometriózou, při výskytu myomů, nezhoubných nádorů vaječníků či při některých onemocněních ledvin, jater a srdce. Navíc bývá zvýšená hladina CA 125 přítomna pouze u cca 50 % časných stadií ovariálních karcinomů, v pokročilých stadiích nacházíme abnormální hladinu markeru CA 125 až u 80 % ovariálních karcinomů. Vedle CA 125 existují ještě další nádorové markery, stále však platí, že ideální ukazatel dosud nebyl nalezen a je stále předmětem vědeckého výzkumu.

(viv)

Zdroje: