Na rozdíl od mužů stále roste počet žen s rakovinou plic
Rakovina plic patří dlouhodobě mezi nejčastější onkologické diagnózy a taky mezi ty s nejhorší prognózou. Pozitivní je fakt, že v posledních letech v České republice výskyt nemoci neroste. Také mírně meziročně klesá incidence (počet nových případů) u mužů. U žen je to bohužel přesně naopak, rok od roku standardně stoupá počet těch, kterým byl nádor plic nově diagnostikován. Čím to je?
Hlavní rizikový faktor pro vznik zhoubného nádoru plic je evidentní – kouření. Odborníci udávají, že výskyt onkologického onemocnění strmě vzrůstá u jedinců, kteří mají „na svém kontě“ 20 a více tzv. balíčkoroků. Tedy během 20 a více let každý den vykouřili přinejmenším 20 cigaret. Výskyt rakoviny plic u kuřáků také roste s věkem, zejména po 55. roce. Vůbec nejčastěji se objeví u žen a mužů mezi 60. a 70. rokem věku.
Ženy začaly kouřit po válce
Z dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) ČR vyplývá, že v roce 2016 se v Česku vyskytlo necelých 6 800 nových případů s rakovinou plic. Z toho necelých 4 500 se týkalo mužů, 2 300 žen. Problém je v tom, že zatímco u mužů toto číslo meziročně, byť pomalu klesá, u žen je to obráceně, výskyt rok od roku roste. Velmi dobře to dokumentuje standardizovaný graf ÚZIS, viz příloha, který znázorňuje incidenci a úmrtnost v důsledku karcinomu průdušek a plic.
Vysvětlení je jednoduché. „Je to dané tím, že kuřácký návyk se k ženám dostal později než k mužům. Mezi ženami se začal rozšiřovat až po druhé světové válce, postupně narůstal a teď se víceméně nemění. Proto až v těchto letech se ženy kuřačky dožívají rizikového období pro rozvoj rakoviny plic,“ míní prof. MUDr. Jana Skřičková, CSc., z Kliniky tuberkulózy a respiračních nemocí MU a FN Brno.
Problém je v tom, že i když by se dnes podařilo u žen výrazněji omezit kouření, na výskytu rakoviny plic se to projeví až zhruba za 20 let.
Kašel nikdo moc neřeší
V současnosti je většina nádorů plic diagnostikována až v pozdním stadiu. Je to dáno tím, že onemocnění je v prvních fázích bezpříznakové. Navíc typický projev nemoci – kašel – většina rizikové populace příliš neřeší. „Onemocní zpravidla těžcí kuřáci, kteří mají chronický kašel, většina z nich má chronickou obstrukční plicní chorobu. Někteří jsou evidovaní u plicního lékaře, jiní chodí jen ke svému praktikovi. Dvakrát třikrát za sezónu mají vzplanutí zánětu průdušek, které se projevuje zhoršením kašle, dostanou antibiotika. Někdy jim lékař udělá rentgenový snímek, jindy ani to ne. Tedy fakt, že je zde přidaný také vliv malého nádoru, je zastřený,“ uvádí doc. MUDr. Milada Zemanová, Ph.D., z Onkologické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze.
Neukázněná část populace
U obecné populace lze říci, že ženy více dbají na prevenci a lépe se o sebe po zdravotní stránce starají. S tím souvisí i fakt, že některá onemocnění jsou u nich diagnostikována dříve a tím i snáze a efektivněji léčitelná. U nádorů plic to neplatí.
„Obecně se rakovina plic vyskytuje častěji u lidí, kteří patří mezi sociálně slabší a méně ukázněnou skupinu. Což platí stejně pro muže jako pro ženy,“ uvádí prof. Skřičková s tím, že ani jiné rozdíly v průběhu nemoci či léčby nejsou mezi pohlavími patrné.
(lek)
Zdroje:
