#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Osteonekróza – když po radioterapii trpí kosti

Po radioterapii vzniká nejčastěji osteonekróza čelisti. K odumření části čelisti může dojít v časovém rozmezí 6–24 měsíců po zákroku. Na vznik osteonekrózy má ale vliv také užívání bisfosfonátů, typ nádorového onemocnění, přidružená onemocnění, alkoholismus, kouření, nedostatečná ústní hygiena, věk a pohlaví pacienta.

Po radioterapii vzniká nejčastěji osteonekróza čelisti. K odumření části čelisti může dojít v časovém rozmezí 6–24 měsíců po zákroku. Na vznik osteonekrózy má ale vliv také užívání bisfosfonátů, typ nádorového onemocnění, přidružená onemocnění, alkoholismus, kouření, nedostatečná ústní hygiena, věk a pohlaví pacienta.

Prevence především!

Chceme-li snížit riziko vzniku osteonekrózy, je třeba dbát o stav chrupu a ještě před samotným zahájením radioterapie navštívit zubního lékaře. Zuby musí být řádně ošetřeny, bez zubního kazu a sliznice ústní dutiny musí být neporušená, tj. bez zánětlivých projevů. Radioterapii je vhodné zahájit 7–10 dnů po případném zákroku v dutině ústní. Během dvou let po ozařování představují výraznější zákroky, jako trhání zubu, odstranění nervu nebo zubního kamene, zvýšené riziko vzniku osteonekrózy. Pokud je takový zákrok nevyhnutelný, měl by být proveden vždy na stomatochirurgickém pracovišti. Lékař musí o nádorovém onemocnění vědět, je proto vhodné mít s sebou lékařskou zprávu z onkologie. Důležitá je také informace o případném užívání bisfosfonátů.

Dalším rizikovým faktorem pro rozvoj osteonekrózy po radioterapii nebo chemoterapii je zánět sliznice dutiny ústní – odborně mukozitida. V tomto případě je nezbytná vysoká úroveň ústní hygieny. Zuby je vhodné čistit měkkým zubním kartáčkem 2–3× denně a po každé větší infekci je vhodné kartáček vyměnit. Nezapomínejte také na důkladnou hygienu zubní protézy. Vhodné jsou pasty s vysokým obsahem fluoru a protizánětlivé pasty, pokud nedráždí ústní sliznici. Pomáhají také výplachy úst po každém jídle například nálevem z bylinek (heřmánek, šalvěj, řepík), fyziologickým roztokem, roztokem hydrogenuhličitanu sodného – jedlou sodou (v poměru 1/2 kávové lžičky ve 250 ml vody). Naopak se vyhýbejte ústním vodám s obsahem lihu, mentolu a jiných silic, které sliznici vysušují a dráždí. Úlevu přináší cucání kostek ledu. Pokud začne sliznice krvácet, vyměňte kartáček za sterilní gázu namočenou ve fyziologickém roztoku nebo roztoku jedlé sody. V případě vzniku zánětu v dutině ústní pomohou výplachy ústní vodou s chlorhexidinem nebo potírání sliznice boraxglycerínem. Stavu dutiny ústní přizpůsobte také stravu. Vhodná jsou jídla kašovité konzistence, vyhýbejte se jídlům kořeněným, horkým a suchým.

Bisfosfonáty – užívat, či neužívat?

Bisfosfonáty chrání proti ubývání kostní hmoty, užívají je lidé s osteoporózou, ale také lidé s nádorovým onemocněním. U nádorových onemocnění zabraňují rozpadu kostí metastázami, tím snižují bolestivost a výskyt tzv. kostních příhod – zlomeniny, útlak míchy –, snižují potřebu radioterapie a chirurgických zákroků v oblasti metastáz. Bisfosfonáty zlepšují u osob s kostními metastázami kvalitu života, pohyblivost a prodlužují délku dožití. Nepříjemnou komplikací této léčby je osteonekróza, její výskyt lze ale aktivním přístupem k prevenci snížit až na 2 %.

Jak poznám osteonekrózu?

Osteonekróza se projeví otokem, bolestivostí a poškozením čelisti v okolí zubního lůžka. Jedná se o úbytek kosti. Může dojít až ke ztrátě zubu, obnažení kosti s ostrými okraji, objevení kostních úlomků či umrtvení části čelisti. Léčba probíhá na stomatochirurgickém pracovišti, kde dojde k odstranění odumřelé kosti. Rána se obvykle během 2–3 týdnů pokryje sliznicí a většina pacientů nachází úlevu, dokonce nosí dále zubní protézu.

(jak)

Zdroje:

Zaregistrujte se 
k odběru zpravodaje

Partneři