Rakovina prsu: bez estrogenu nemá šanci

Závislost na estrogenu je slabou stránkou mnoha nádorových buněk karcinomu prsu. Tímto směrem cílí hormonální léčba – nebezpečné buňky se snaží „vyhladovět“ znemožněním přísunu estrogenu. Jak je vlastně možné, že má tento běžný pohlavní hormon takovou moc?

Nenápadný, ale důležitý

Estrogen je pohlavní hormon, který se přirozeně vytváří v ženském těle. U žen před menopauzou jsou hlavním místem jeho tvorby vaječníky. Kromě nich vzniká také v játrech, nadledvinách, ňadrech nebo tukové tkání. Tvorba mimo vaječníky nabývá na významu po menopauze – tyto orgány totiž s produkcí tohoto hormonu ustávají. Estrogen hraje v ženském těle zásadní roli. Je důležitý při řízení fází menstruačního cyklu i těhotenství. Má ale i mnoho jiných funkcí týkajících se dalších orgánových soustav. Pomáhá snižovat hladinu cholesterolu v krvi, posiluje kosti a ovlivňuje náladu. Nicméně se ukazuje, že jeho nadměrné hladiny souvisejí s vyšším rizikem vzniku rakoviny. 

Klíč k růstu

Mnoho buněk v těle obsahuje estrogenové receptory. Ty si lze představit jako zámek, do nějž estrogen zapadne jako klíč. Tímto mechanismem následně odemkne kaskádu buněčných dějů, které buňku podporují v růstu. Zmiňované receptory obsahují nejen zdravé, ale také rakovinné buňky, které též estrogen potřebují k růstu a dělení, podobně jako člověk potřebuje jídlo. Zvýšená hladina estrogenu v krvi tedy znamená i zvýšenou stimulaci buněk. Kdy k tomu dochází?

  • Pokud žena nemá děti – těhotenství snižuje hladinu estrogenu v krvi.
  • Při hormonální estrogenové terapii v menopauze.
  • Když je první menstruace v nízkém věku (méně než 12 let).
  • Je-li poslední menstruace v pozdním věku (více než 55 roků).
  • Při užívání hormonální orální antikoncepce.
  • Má-li žena nadváhu – tuková tkáň je významným producentem estrogenu zejména po menopauze.
  • Pokud matka nekojí – kojení též vede k poklesu tohoto hormonu v krvi.

Užitečná blokace

Pokud je estrogen pro nádorové buňky tak důležitý, můžeme to nějak využít? Ano, při hormonální terapii. Tzv. antiestrogeny fungují jako paklíče, které zapadnou do zámku, ale signální kaskádu nespustí. Receptor tím zablokují a zabrání estrogenu v navázání. Nádorové buňce chybí podněty k růstu a postupně chřadne. 

Když je závislost pozitivní

Diagnostikují-li vám lékaři rakovinu prsu, budou vyžadovat také odběr tkáně pro bližší určení biologické povahy nádoru. Jedná se zejména o to, zda jsou rakovinné buňky estrogen-receptorově pozitivní, tedy vykazují-li přítomnost receptorů a tím i závislost na estrogenu. Platí, že 75–80 % pacientek s karcinomem prsu je tzv. ER pozitivních, a mohou tak být léčeny některou formou hormonální terapie. Pozitivita není absolutní, ale je naopak vyjadřována jako procento buněk, které receptory obsahují. Bohužel ne všechny ER pozitivní tumory na léčbu odpovídají. Pro pravděpodobnost úspěchu terapie platí, že čím vyšší procento ER pozitivních buněk, tím lépe. K dalším vyšetřovaným parametrům patří stanovení přítomnosti progesteronových receptorů, které mohou také na hormonální léčbu odpovídat.

Celkově vzato je hormonální terapie nejstarší cílenou metodou onkologické léčby. Má tak v řešení zhoubných nádorů prsu své nezastupitelné místo. Vzhledem k tomu, že karcinom prsu je nejčastějším ženským zhoubným nádorem, můžeme určitě do budoucna očekávat další rozvoj právě v oblasti moderní hormonální terapie.

(marz) 

Zdroje:

Zaregistrujte se 
k odběru zpravodaje

Partneři