Rentgen hrudníku nic neprokázal. Přesto mám rakovinu?

Rentgen hrudníku patří mezi základní vyšetření, je dobře dostupný a představuje nízkou zátěž ozářením pro organismus člověka. Jde o důležitou metodu, která se uplatňuje v diagnostice řady chorob. Při pátrání po rakovině plic se však ve většině případů nejedná o vhodné vyšetření, a to hned z několika důvodů.

Nevýhody rentgenového vyšetření

První nevýhodou je nízká rozlišovací schopnost vyšetření. Aby byl nádor patrný na prostém rentgenovém snímku, musí dorůst do určité velikosti. S růstem nádoru však dochází k riziku jeho prorůstání do dalších orgánů hrudníku a zakládání metastáz v uzlinách či v jiných lokalitách našeho těla. Nebo naopak už není patrný samotný nádor, ale přítomny jsou pouze metastázy. Na rentgenovém vyšetření jsou tak často zachyceny pokročilé nádory, u kterých je významně nižší úspěšnost léčby. 

Další nevýhodou je skutečnost, že jde o dvourozměrné vyšetření. Některé typy nádorů se tak mohou skrýt za jiné tkáně, například kosti, srdce nebo bránici, a nemusí být při tomto vyšetření patrné. Obdobně je tomu v případě, že v oblasti nádoru probíhá jiný proces, například zápal plic nebo tuberkulóza.

  • Pokud se při rentgenu hrudníku zachytí podezřelý útvar, nejčastěji v podobě uzlů různé velikosti, jeho povaha musí být upřesněna dalším vyšetřením, a to nejčastěji pomocí počítačové tomografie.

Zlatý standard v podobě počítačové tomografie

Nejčastěji prováděným vyšetřením pro záchyt a diagnostiku rakoviny plic je již zmíněná počítačová tomografie známá pod zkratkou CT (od anglického computed tomography). Jedná se o složitou soustavu rentgenů, které vytváří trojrozměrnou rekonstrukci plic. Pomocí počítačové tomografie lze zachytit nádory menší velikosti, nerozpoznatelné rentgenovým vyšetřením, ale také pomocí určitých znaků rozeznat, zda se jedná o zhoubný, či nezhoubný útvar. Pomocí CT vyšetření lze odhalit i rozšíření nádorů do dalších oblastí těla, například břicha či pánve.

Kombinace s dalšími metodami

  • Kromě CT vyšetření se v diagnostice rakoviny plic uplatňuje bronchoskopie, což je vyšetření, při kterém se pomocí kamery a dalších nástrojů zavedenými skrze dýchací cesty pátrá po přítomnosti podezřelého ložiska až do úrovně průdušek. Při tomto vyšetření lze současně odebrat vzorek z nádoru, popřípadě uzlin hrudníku k mikroskopickému vyšetření.
  • Pro zhodnocení povahy ložiska a určení typu rakoviny plic je mikroskopické vyšetření nejdůležitější, provést ho lze ze vzorku nádoru získaného pomocí výše zmíněnou bronchoskopií, ale také např. pomocí tenké jehly zavedené skrze kůži hrudníku v mezižeberním prostoru.

Důležité je sledovat takzvané vysoce rizikové jedince, tedy v případě rakoviny plic například kuřáky. U těchto jedinců je třeba provádět pravidelná lékařská vyšetření a v případě podezření je odeslat na další, podrobnější testy. 

(holi)

Zdroje:

Zaregistrujte se
k odběru zpravodaje

Partneři