Zdravý imunitní systém dokáže zneškodnit většinu podezřelých buněk v těle

Každý den probíhají v mnoha buňkách našeho těla změny, které by mohly zapříčinit nádorové bujení. Imunitní systém má na starosti hlídat, aby ke zhoubnému bujení nedocházelo. Díky tomu ke vzniku nádorů dochází poměrně zřídka.

Při nádorovém zvratu buňky dochází k celé řadě změn, které ovlivňují nejen vzhled (tvar a vybavení buňky, její růst a vývoj) a funkci buněk (pohyblivost, růst, přilnavost k podkladu), ale i způsob, jakým na sebe navzájem nádorové buňky a imunitní systém působí.

Imunitní systém ve střehu

Každý den probíhají v mnoha buňkách našeho těla změny, které by mohly zapříčinit nádorové bujení. Imunitní systém má na starosti hlídat, aby ke zhoubnému bujení nedocházelo. Obranyschopnost organismu totiž spočívá ve schopnosti podezřelé buňky zneškodnit, jakmile je zpozoruje. Díky tomu ke vzniku nádorů dochází poměrně zřídka.

Pozměněné buňky ale musí být nejprve rozpoznány. Jen tak mohou buňky imunitního systému s těmi rakovinnými bojovat. Děje se tak díky tzv. antigenům. Tyto látky se na normálních buňkách totiž nevyskytují. Antigeny přestavují pro imunitní systém něco jako signál, že takováto buňka není v pořádku.

Antigen je částice (obvykle bílkovinné nebo polysacharidové povahy) schopná vyvolat tvorbu protilátek a způsobit imunitní reakci.

Buňky, které jsou „hlídači“ – bílými krvinkami – rozpoznány, musí být zneškodněny.
Dochází k tomu prostřednictvím několika mechanismů:

  • Hlavní odpovědí imunitního systému na rozpoznání antigenu nádorové buňky je aktivace „zabijáckých“ buněk – T lymfocytů.
  • Boje proti nádorovým buňkám se účastní i přirození zabíječi (NK buňky).
  • Dalším systémem, který se boje proti rakovině účastní, je komplement – kaskáda dějů, které pomohou nasměrovat buňku k jejímu konci. Nádorové buňky se pak řítí ke svému zániku (nekróze) nebo podlehnou naprogramované buněčné smrti (apoptóze).

Jak nádory mohou přelstí imunitu...

Nádorové buňky bohužel mají v záloze celou řadu způsobů, kterými mohou imunitní systém obelstít.

Nekontrolovatelný růst buněk a vznik rakoviny umožní i schopnost nádorových buněk ovlivňovat růst a aktivitu buněk imunitního systému. Dochází k tomu prostřednictvím působků, které nádorové buňky vytvářejí. Tyto působky se nazývají cytokiny.

Cytokiny jsou látky, které jsou uvolňovány buňkou do okolí, dostávají se do krve a různými způsoby ovlivňují další buňky, se kterými se setkají.

Cytokin TGF-β dokáže potlačit aktivitu lymfocytů i makrofágů (buněk, které „požírají“ změněné buňky). Navíc si mohou nádorové buňky najít způsob, jak imunitní sytém přelstít a vytvořit si imunologickou toleranci. Imunitní buňky pak pozměněné nádorové buňky přehlédnou, a ty se mohou dál nerušeně množit bez toho, aby je lymfocyty ohrožovaly.
Nádorové buňky, které rostou v kostní dřeni navíc, mohou utlačovat růst a vývoj krvinek (bílých, červených) i destiček. I tento děj je zprostředkován cytokiny, které omezují tvorbu nových krvinek. Právě snížení počtu bílých krvinek přispívá k nebezpečnému poklesu šance imunitního systému na úspěch v boji s nádorovým onemocněním.

Bojeschopná imunita

V případě, že je imunitní systém z jakéhokoliv důvodu oslaben, je pro nádorové buňky mnohem snazší nad ním zvítězit. Proto bychom se měli snažit udržet si svou imunitu bojeschopnou.

K dobré imunitě přispívá:

  • psychická pohoda a vyrovnanost
  • rovnováha mezi prací a odpočinkem
  • zdravý životní styl

Dejte si pozor také na velké množství stresu. I ten imunitu oslabuje.

(hak)

Zdroj:

Zaregistrujte se 
k odběru zpravodaje

Partneři