Cílená léčba aneb Zacíleno na nádorové bujení

Cílená léčba je jednou z možností, jak lze bojovat s nádorovým bujením. Tato forma terapie se díky pokrokům v medicíně v posledních letech dynamicky rozvíjí a vědci objevují další nové způsoby, kterými lze omezit či zastavit růstu nádoru. Přinášíme vám shrnutí, pro koho je cílená léčba vhodná, a co lze očekávat v jejím průběhu.

Cílená léčba (někdy také označovaná jako biologická léčba) je jednou z možností protinádorové terapie. Do této kategorie lze zařadit poměrně velké množství účinných látek, které působí cíleně (jak název napovídá) na nádorové buňky. Je namířena přímo proti molekulám těchto buněk, a může tak být efektivnější. Tato skutečnost představuje zásadní rozdíl v porovnání s klasickou chemoterapií, jež funguje na odlišném principu a má vliv i na zdravé buňky v těle.

Jak to všechno funguje?

Pro cílenou léčbu se v současnosti využívá velké množství léčivých přípravků a další jsou ve fázi výzkumu. Vedle již běžně podávaných léků může být pacientům nabídnuta také terapie v rámci klinických studií. Většina látek využívaných pro cílenou léčbu působí na nádor tím, že ovlivňují určité bílkoviny, které umožňují nádoru růst nebo se šířit dál tělem. Konkrétní mechanismus účinku se u jednotlivých látek liší, cílená léčba umožňuje např.:

  • Zastavit růst nádorových buněk.
  • Potlačit signály, které dávají podnět k růstu cév (nádorové buňky tak nejsou dostatečně zásobeny krví).
  • Dopravit přímo do nádoru speciální látky, které ničí jeho buňky (k tomu bývají zpravidla využívány tzv. monoklonální protilátky).
  • Zamezit přísunu hormonů, které nádorové buňky potřebují ke svému růstu (toto se využívá např. u nádorů prsu nebo prostaty).

Je cílená léčba vhodná pro každý nádor?

Pro některé typy rakoviny platí, že většina pacientů, kteří jí onemocnění, má v nádorových buňkách „cíl“ (terč), na který může být léčba zaměřena. Pro většinu onkologických onemocnění je však pravidlem, že tento terč má v nádorových buňkách jen část pacientů. Z tohoto důvodu je nejdříve nutné provést speciální testy, kterými se zjišťuje, zda by u konkrétního pacienta mohla mít cílená léčba efekt. Někdy se může provádět biopsie (výkon, při kterém se vyjme z pacientova těla část nádoru a ten se poté testuje).

Cílená léčba může být využívána v počátečních i pokročilých stadiích onemocnění a je v současné době používána u různých nádorů. Mezi nejčastější můžeme zařadit:

  • rakovinu prsu,
  • chronickou myeloidní leukemii (nádorové onemocnění krvetvorné tkáně),
  • kolorektální karcinom,
  • rakovinu plic,
  • lymfom,
  • melanom.

Průběh terapie

Cílenou léčbu indikují v komplexních onkologických centrech (obvykle ve fakultních a jiných velkých nemocnicích) a bývá často kombinována s další protinádorovou terapií (například chemoterapií nebo radioterapií). V závislosti na zvolené účinné látce může být cílená léčba podávána formou tablet či kapslí, které pacient polyká, v některých případech se látky musí aplikovat nitrožilně. Celková doba léčby a interval mezi podáním jednotlivých léků jsou vždy individuální a záleží na typu a stadiu nádoru, poskytované terapii a reakci pacientova těla na léčbu. Během terapie pacienta čekají pravidelné kontroly u lékaře. Mohou být prováděna další doplňující vyšetření (např. krevní testy, rtg. či jiná zobrazovací vyšetření) k posouzení účinnosti léčby.

Nežádoucí účinky a jak se s nimi vypořádat

Léčba je obecně dobře snášena, ale mohou se vyskytnout specifické nežádoucí účinky. Mezi ty nejčastější patří průjmy a postižení jater. Dále se mohou vyskytnout také problémy s krevní srážlivostí, hojením jizev, krevním tlakem, únavou či změnami na nehtech, vlasech a kůži. Ve vzácných případech také může dojít k poškození orgánů trávicího systému. Pro většinu nežádoucích účinků jsou k dispozici léky, které slouží k jejich prevenci či k léčbě. Kožní problémy (vyrážky, pocit spálené kůže, otoky, suchost kůže, …) patří mezi častější obtíže, se kterými se pacienti mohou potýkat. Již před započetím terapie je proto vhodné domluvit se s lékařem, jaká mýdla a šampony je namístě používat. Během léčby je nutné pečlivě sledovat, zda nedošlo k výskytu nějakých nežádoucích účinků, a pokud ano, tak je začít řešit.

Na co se zeptat lékaře

Pokud vám bylo diagnostikováno nádorové onemocnění, neváhejte se zeptat svého lékaře, zda by cílená léčba mohla být vhodná i pro vás.

V případě, že jste se již s lékařem dohodli, že cílenou léčbu podstoupíte, můžete svému lékaři položit i některé z následujících otázek:

  • Jaký typ cílené terapie doporučujete a proč?
  • Jaký je cíl této léčby?
  • Budu dostávat pouze cílenou léčbu, nebo bude kombinována ještě s nějakou další protinádorovou terapií?
  • V jaké formě a jak často budu léčbu dostávat?
  • Jak tato léčba ovlivní můj život? Budu schopen pracovat, cvičit, věnovat se běžným domácím činnostem?
  • Můžu se účastnit léčby v rámci klinických studií?
  • Komu můžu zavolat, když budu mít otázky týkající se léčby?

(viv)

Zdroje:

Zaregistrujte se 
k odběru zpravodaje

Partneři