Imunoterapie – stručné shrnutí benefitů léčby

Zaměřeno na imunitní systém

Obranyschopnost lidského těla je zprostředkována imunitním systémem. Ten je tvořen různými druhy buněk (především bílými krvinkami – leukocyty) a molekul, které dohromady zajišťují odpovídající imunitní reakci. Ty mohou být zaměřeny například na obranu proti různým infekcím, zároveň však mohou být využity i v boji s jinými nemocemi – například rakovinou. Imunoterapie pomáhá imunitnímu systému v boji proti nádoru, napomáhá najít nádorové buňky a zničit je. Existuje více typů imunoterapie. Některá léčiva jsou zaměřena na imunitní systém jako celek, jiná naopak na konkrétní procesy v rámci nádorového bujení. Léky například pomáhají imunitnímu systému zastavit nebo zpomalit růst nádorových buněk, jiný typ má za cíl zlikvidovat nádorové buňky nebo zamezit rozšíření nádoru dále do těla. Každý z typů imunoterapie má svoje výhody i nevýhody.

Imunoterapie v onkologii

Na základě pacientova klinického stavu a různých vyšetření lékař rozhoduje, zda je pro něj imunoterapie tou správnou formou léčby. Imunoterapie může být užívána u mnoha typů onkologických onemocnění, často navíc bývá kombinována s dalšími formami léčby – například s chemoterapií nebo radioterapií. Podávána bývá v komplexních onkologických centrech, a to různými způsoby:

intravenózním podáním – aplikace léčiv přímo do žíly,
orálním podáním – pacient polyká léky ve formě tablet nebo kapslí,
topickým podáním – imunoterapie ve formě krémů nanášených na kůži (tento typ imunoterapie se může používat u nádorů kůže ve velmi časném stadiu),
intravezikálním podáním – pacient dostává léky přímo do močového měchýře.

Léčba může být užívána každý den, týden či měsíc. Záleží na více faktorech – o jaký nádor se jedná, v jaké fázi onemocnění se pacient nachází, o který typ imunoterapie se konkrétně jedná či jak pacientovo tělo reaguje na léčbu. V některých případech je podávána v cyklech, které se střídají s obdobími bez léčby.

Jaké jsou benefity imunoterapie?

Každá léčba s sebou nese své výhody i nevýhody. Mezi benefity imunoterapie můžeme řadit následující:

Imunoterapie může být zvolena v případě, kdy jiná léčba nefunguje. Některé nádory (například rakovina kůže) nemusí dobře odpovídat na radioterapii a chemoterapii, ale imunoterapie na ně může mít dobrý efekt.
Může být posílen efekt jiného typu léčby, například chemoterapie.
Méně nežádoucích účinků – imunoterapie se zaměřuje pouze na imunitní systém, a ne na celé tělo, neměla by mít proto tak velké množství nežádoucích účinků jako jiné typy léčby.
Snižuje se pravděpodobnost, že se vaše onemocnění vrátí zpět. Díky imunoterapii se váš imunitní systém naučí, jak se vypořádat s nádorovými buňkami. To by mělo pomoci tomu, abyste zůstali co nejdéle bez recidivy nádoru.

Co byste měli vědět před začátkem imunoterapie

Imunoterapie je sice slibnou možností, jak se vypořádat s nádorovým onemocněním, má však také svá rizika. U někoho může být podávání léčby spojeno s bolestmi, svěděním, otoky či začervenáním v místě aplikace. Mohou se také vyskytnout různě závažné nežádoucí účinky závislé na typu imunoterapie. Některé z léků mohou současně nabudit pacientův imunitní systém i k boji proti jeho vlastním tkáním, pak vznikají tzv. autoimunitní choroby, například lupénka nebo střevní záněty. Nástup léčebného účinku také nemusí být tak rychlý jako u jiných typů léčivých přípravků. Navíc se udává, že imunoterapie není určena pro každého – účinná je zhruba u poloviny osob, které ji podstoupily. U mnoha pacientů dochází pouze k částečné odpovědi na léčbu – nádor tak například zastaví svůj růst nebo se zmenší, ale není zcela odstraněn. Také se může stát, že s postupem času léčba přestává fungovat a po počátečním efektu může nádor znovu začít růst.

Nežádoucí účinky léčby a způsoby, jak se s nimi vypořádat

Imunoterapeutická léčiva působí odlišným specifickým způsobem než ostatní léky, a mají proto také odlišné nežádoucí účinky. Konkrétní nežádoucí účinky se navíc u jednotlivých pacientů mohou lišit, záleží zde totiž na více faktorech: na typu léčivých přípravků, jejich dávkování, typu nádoru i celkovém zdravotním stavu pacienta. Mezi nejčastější nežádoucí účinky patří:

Změny na kůži a vlasech: vyrážky, puchýře, otoky, svědění, suchá kůže, přecitlivělost na slunce, vypadávání či naopak nadměrný růst vlasů.
Chřipkové příznaky: horečka, zimnice, bolesti hlavy, únava, zvracení, žaludeční nevolnost, bolesti svalů a kloubů.
Hormonální změny (např. snížení hladiny hormonů štítné žlázy vedoucí ke zvýšené únavě a přibírání na váze).
Další nežádoucí účinky: dušnost, otoky nohou, bolesti břicha, střevní obtíže, kašel, zhoršení zraku, brnění, hromadění tekutin v těle s následným zvýšením tělesné hmotnosti.

Mnohé z vedlejších účinků imunoterapie lze léčit. Je proto důležité, abyste svého lékaře informovali o všech změnách svého zdravotního stavu, ke kterým dojde během léčby či po ní. V závislosti na závažnosti vašich příznaků vám lékař doporučí další postup – může například navrhnout nasazení kortikosteroidů, vyšetření u specialisty (u dermatologa při kožních problémech, endokrinologa při hormonálních změnách atd.), případně dočasné pozastavení či úplné ukončení léčby.

Je velmi důležité promluvit si se svým lékařem o možných nežádoucích účincích již před započetím terapie. Některé mohou být lehké, jiné však až život ohrožující. Některé odeznějí i bez léčby, jiné vyžadují okamžité řešení. Nezapomeňte se proto lékaře zeptat, jaké nežádoucí účinky jsou ve vašem případě nejvíce pravděpodobné, a domluvte se, jaký postup by měl v případě jejich výskytu následovat.

(viv)

Zdroje: