Malá sukně? I tak se projevuje karcinom vaječníků

O karcinomu vaječníků se stejně jako o jiných závažných diagnózách ve stínu globální pandemie příliš nehovoří. To však neznamená, že by se nebezpečnost této nemoci snížila. Víte, jak jí předcházet? Jak se projevuje? A kdo by měl být obzvláště ve střehu?

Karcinom vaječníků byl v roce 2020 celosvětově diagnostikován téměř u 314 000 žen a přibližně 207 000 na něj zemřelo. Ani v České republice toto onemocnění bohužel není vzácné. Je odhadováno, že v roce 2020 byl karcinom vaječníků diagnostikován u 986 žen a 627 žen tomuto onemocnění podlehlo. Některé ženy jsou ovšem ve větším riziku rozvoje této nemoci než jiné. Mezi hlavní rizikové faktory patří:

  • genetické faktory (výskyt karcinomu vaječníků, dělohy, prsu nebo tlustého střeva v rodině / přítomnost mutace genu BRCA1 nebo BRCA2),
  • obezita,
  • endometrióza,
  • syndrom polycystických ovarií,
  • první menstruace před 12. rokem věku,
  • první dítě po 30. roce věku,
  • vyšší věk (vyšší riziko je po menopauze, polovina případů se týká žen starších 63 let, pod 40 let věku je výskyt tohoto onemocnění vzácný).

Ve větším riziku jsou také ženy, které dosud nebyly těhotné.

Zákeřné geny

Přibližně u 20–30 % žen s karcinomem vaječníků je viníkem genetika. Jedná se zejména o mutace v genech BRCA1 a BRCA2. Ty jsou spojovány nejen s karcinomem vaječníků, ale také s karcinomem prsu, prostaty či slinivky břišní. Pokud se ve vaší rodině vyskytují zmiňovaná nádorová onemocnění, je vhodné podstoupit genetické testy. V případě přítomnosti mutace genu BRCA1 je riziko vzniku karcinomu vaječníků přibližně 35–70%. U mutace BRCA2 je to přibližně 10–30 %. Na vzniku ovariálního karcinomu se však mohou podílet i mutace dalších genů, které se uplatňují při poruše homologní rekombinace (HRD).

Rozeznáte problém včas?

Časné projevy tohoto nádorového onemocnění nejsou nikterak významné a je snadné je přisuzovat banálním příčinám. U většiny z nás se čas od času objeví a stejně rychle zase zmizí. Příkladem je:

  • nadýmání, tlak, bolesti břicha,
  • abnormální pocit plnosti po jídle,
  • zvýšené nutkání močit,
  • únava,
  • poruchy trávení,
  • pálení žáhy,
  • bolesti zad,
  • nepravidelná menstruace,
  • bolest během pohlavního styku,
  • zvětšování obvodu pasu.

Některé ženy si dlouho chybně myslí, že pouze přibraly, přitom se v jejich břišní dutině hromadí tekutina vznikající v důsledku rozsevu nádorového onemocnění. Tento příznak lékaři označují jako „syndrom malé sukně“.  Zhoubně rostoucí nádor vaječníků v dutině břišní obvykle na nic netlačí a nezpůsobuje výrazné bolesti.

Prevence je základ

Některé rizikové faktory rakoviny vaječníků (věk, pohlaví apod.) ovlivnit nemůžete. Co ale pro prevenci udělat můžete, je zdravý životní styl – vyvážená strava, dostatek pohybu, udržování přiměřené tělesné hmotnosti. Riziko snižuje časné těhotenství, kojení a hormonální antikoncepce. U té je však třeba vždy individuálně zvažovat možné přínosy a rizika. U žen s vysokým genetickým rizikem může připadat v úvahu i preventivní operační zákrok.

Zásadní je i nepodceňování výše zmíněných projevů. S nepříjemnými pocity v břiše, bolestmi při sexu i jinými obtížemi se zmiňte minimálně svému praktickému lékaři. Ten může vyhodnotit jejich závažnost, relevanci, provést krevní testy a eventuálně vám doporučit vhodného odborníka.

Nejdůležitější a nejúčinnější ochranou jsou ale pravidelné návštěvy u gynekologa s vyšetřením vaječníků pomocí ultrazvukové vaginální sondy. Rozpoznání rakoviny vaječníků je totiž ve srovnání s řadou jiných nádorových onemocnění bez ultrazvuku a krevních testů extrémně obtížné.

(dos)

Zdroje:

Zaregistrujte se
k odběru zpravodaje

Partneři