Rakovina vaječníků: Proč zrovna já?

„Proč zrovna já?“ Tato otázka napadne skoro každou pacientku (či její blízké) v době, kdy se dozví o svém onkologickém onemocnění. Jenže u většiny nemocných lékaři odpověď neznají. Konkrétně pokud jde o vaječníky, zhoubné nádory obvykle vznikají tzv. sporadicky, tedy náhodně.

Na druhou stranu až 18 % žen s tímto typem rakoviny má ke vzniku onemocnění vrozenou genetickou dispozici. Jedná se o poruchu některého z genů, který je odpovědný za normální fungování vaječníků a prsních žláz. Podle současných poznatků jde nejčastěji o geny BRCA1 a BRCA2 a jejich mutace bývá zpravidla dědičná. Asi nejvíce se o problematice mluvilo v souvislosti s americkou herečkou Angelinou Jolie, která v důsledku genetické zátěže absolvovala několik preventivních operací. Ženy s touto poruchou mají vysoké riziko (v případě vaječníků až 60 %), že v průběhu jejich života u nich onkologické onemocnění propukne.

Dědičnou dispozici lze odhalit genetickým vyšetření z krve.
Vyšetření by se měli podrobit konkrétně tito jedinci:

Pacientka s rakovinou prsu do 45 let věku, i když se v rodině žádný nádor dosud nevyskytl
Pacientka s rakovinou vaječníků bez ohledu na věk nebo rodinnou zátěž (musí se však jednat o tzv. epiteliální karcinom)
Pacientka s oboustranným nádorem prsu – první nalezený do 50 let věku nebo oba do 60 let věku
Pacientka s rakovinou prsu a slinivky břišní
Pacientka s rakovinou prsu, pokud má další příbuzná (matka, sestra, dcera; přes otce i vzdálenější) rakovinu prsu (alespoň jeden nádor do 50 let věku)
Pacientka s rakovinou prsu nebo vaječníků, současně v rodině výskyt dalších dvou či více onemocnění nádorem prsu nebo vaječníků
Muž s rakovinou prsu
Zdraví rodinní příslušníci (včetně mužů) pacientky s mutací genu BRCA1 nebo BRCA2
Pacientky s některými typy rakoviny prsu (tzv. triple negativní karcinom) nalezený do 60 let věku

Jaké jsou typy nádorů vaječníků

Vaječníky jsou dvě malé žlázy, které jsou součástí ženského reprodukčního systému. Mají dva důležité úkoly v organizmu ženy, produkují ženské pohlavní buňky, vajíčka a také pohlavní hormony estrogeny a progesteron. Podobně jako u ostatních typů rakoviny dochází k nádorovému bujení tehdy, pokud se abnormální buňky – v tomto případě vaječníku – začnou nekontrolovaně množit. Jedná-li se o zhoubný nádor, který není včas léčen, může se šířit do dalších částí těla.

Lékaři popisují dvě skupiny nádorů vaječníků: epiteliální (karcinomy) a nádory, které vycházejí z jiných struktur vaječníků, tzv. neepitelové. Tento druhý typ onemocnění se obvykle vyskytuje maximálně v 10 % případů, zpravidla postihuje mladší ženy a má velmi dobrou prognózu. Naopak karcinomy se objevují v 90 % případů, obvykle postihují ženy mezi 40 a 60 lety věku a dále se věnujeme pouze jim.

Čím dříve, tím lépe

Jak už bylo uvedeno výše, v prognóze léčby rakoviny vaječníků hraje velmi důležitou roli čas. Bohužel u většiny pacientek, zhruba u tří čtvrtin, lékaři diagnostikují nádor již v pokročilém stadiu, kdy se šíří i do jiných částí těla.

Celkem odborníci popisují 4 stadia onemocnění. V tom prvním nádorové buňky zasáhly jeden nebo oba vaječníky. V dalších fázích je odstupňováno, jak se zhoubná nemoc šíří břišní dutinou, respektive dalšími částmi těla. Ve čtvrtém stadiu může zasáhnout také hrudník, játra nebo mozek. Dozvědět se stadium nemoci je pro lékaře i pacientky důležité i proto, aby bylo možné určit způsob léčby a sledování a riziko návratu onemocnění po léčbě.

Na druhou stranu zhruba 20 % pacientek se daří zcela vyléčit i navzdory pokročilé fázi nemoci.

Existuje prevence rakoviny vaječníků?

Jak už bylo také popsáno výše, riziko vzniku rakoviny vaječníků může výrazně zvýšit přítomnost některých genetických poruch. Ty lze testovat, a pokud se nález potvrdí, mohou ženy buď podstoupit preventivní operaci, anebo v případě již existujícího nádoru adekvátní léčbu.

Kromě genetické zátěže jsou popisovány i jiné rizikové faktory pro vznik onemocnění:

Vyšší věk – dlouhodobě je podle informací Ústavu zdravotnických dokumentací a statistiky ČR diagnostikováno více než 85 % případů u žen starších 45 let, vůbec nejčastěji se diagnostika týká žen mezi 55. a 69. rokem věku.
Dlouhá menstruační anamnéza – týká se zejména žen, které začaly brzy menstruovat, menopauzy dosáhly v pozdějším věku a zároveň nikdy nerodily.
Přítomnost endometriózy – endometrióza patří mezi zdravotní obtíže, kdy se tkáň, která se chová jako výstelka dělohy (endometrium), nachází v jiných částech těla.

Naopak preventivní faktory v boji s nemocí jsou tyto:

Perorální antikoncepce – nedávný výzkum ukazuje, že použití kombinované perorální antikoncepční pilulky může u ženy snížit riziko rakoviny vaječníků.
Porod a kojení – oba tyto faktory pomáhají snižovat počet ovulací, které má žena během menstruačního cyklu, a proto mohou pomoci snížit riziko rakoviny vaječníků.

Článek připravila: Lenka Kadeřávková

Zdroje informací:
https://www.linkos.cz/pacient-a-rodina/onkologicke-diagnozy/gynekologicke-nadory-c51-54-c56-57/nadory-vajecniku-a-vejcovodu/
https://www.linkos.cz/pacient-a-rodina/onkologicke-diagnozy/gynekologicke-nadory-c51-54-c56-57/nadory-vajecniku-a-vejcovodu/#typ
http://ovarian.org/about-ovarian-cancer/what-is-ovarian-cancer
https://ovarian.org.uk/ovarian-cancer
https://www.info-zdravi.cz/zdravi-zeny/jak-predejit-obavam-z-rakoviny-vajecniku