Jak se o sebe starat v průběhu léčby?

Sdělení onkologické diagnózy i následná léčba pochopitelně každému změní život. Jedna věc je vyrovnat se s nemocí psychicky, další pak zvládnout každodenní život. Jak to bude s prací, případnou péčí o děti a domácnost, s partnerským životem? Jaké budou nežádoucí účinky léčby, bude mi špatně? Musím změnit stravovací režim? To jsou otázky, které mívají téměř všechny pacientky s rakovinou vaječníků.

Standardní léčba rakoviny vaječníků obvykle zahrnuje operaci a také chemoterapii. Jak už bylo popsané v kapitole týkající se léčby, pacientky buď nejprve absolvují operaci, po které následuje léčba cytostatiky. Anebo v první fázi užívají chemoterapeutika s cílem zmenšit nádor, poté jim lékaři naplánují chirurgický zákrok a opět pokračují s chemoterapií. V obou případech lze očekávat, že si standardní akutní léčba vyžádá minimálně 6 měsíců až 1 rok života pacientky.

Co lze očekávat po operaci

Operace probíhá v celkové anestézii. Jedná se o náročné operační zákroky, které zpravidla trvají čtyři i více hodin. Cílem operace je odstranit veškerý viditelný nádor z dutiny břišní. Proto je často nutné operovat na mnoha nitrobřišních orgánech, nezřídka i na střevě. Je zcela přirozené, pokud žena pociťuje po zákroku bolesti, které je vhodné tlumit analgetiky. Většina žen může být propuštěna z nemocnice po 6 až 10 dnech. Následující nejméně 3 měsíce by se měla vyvarovat větší námahy, tedy zdvihání těžších břemen. Některé ženy také může namáhat řízení auta a pak je namístě s tím načas přestat. Pacientka si před odchodem z nemocnice zpravidla smluví termín kontrol u lékaře.

Intimní život po chirurgickém zákroku

Ztráta vaječníků, ale případně i dalších orgánů reprodukční soustavy pochopitelně zásadně ovlivňuje budoucí život ženy, více se tomu budeme věnovat v samostatné kapitole.

Operace by neměla příliš ovlivnit intimní život pacientky. Lékaři zpravidla doporučují sexuální abstinenci po dobu 6 týdnů, aby se pooperační rána měla možnost pevně zhojit. Je to ovšem individuální, některé ženy potřebují více času, aby se psychicky připravily na opětovný intimní život. Jak uvedl prof. MUDr. Michal Zikán, Ph.D., onkogynekolog a přednosta Gynekologicko-porodnické kliniky 1. LF UK a Nemocnice Na Bulovce, sexuální touha a potřeby však mohou být nepříznivě ovlivněné jak vlastním odstraněním vaječníků, tak únavou a náročností léčby.

Chemoterapie a její vliv na život

Léčba chemoterapeutiky probíhá v posledních letech zpravidla ambulantně. To znamená, že pacientky obvykle docházejí každé 3 týdny na 1–2 dny do zdravotnického zařízení. Průběh chemoterapie zvládá každá žena trochu jinak. Obvykle však tento typ léčby doprovází ztráta vlasů, únava, nevolnost a zvracení, případně i další nežádoucí účinky terapie. Aktuálním standardem je souběžná preventivní léčba nežádoucích účinků chemoterapie, např. prostřednictvím antiemetik, která předepisuje lékař a jež by měla zabránit případné nevolnosti.

Mnoho pacientek chce pracovat

I když léčbu doprovází zvýšená únava, roztěkanost, nesoustředěnost, případně další zdravotní obtíže, řada nemocných chce pokračovat v práci. Popsala to v jednom z rozhovorů Mgr. Šárka Slavíková, projektová manažerka neziskové organizace Amelie, která pomáhá pacientům s rakovinou. Práce totiž mimo jiné umožňuje nemocným věnovat pozornost i jiným tématům než jen své chorobě. Navíc u řady profesí je poměrně jednoduše možné skloubit povinnosti s léčebným režimem. Vyšetření i terapeutické výkony totiž bývají naplánované nějaký čas dopředu. Nemocným zjednodušuje život práce z domova, je-li to možné, zkrácené úvazky atd. Pochopitelně záleží na individuálním stavu konkrétních pacientek a také přístupu zaměstnavatele.

Na druhou stranu některé pozice s sebou přinášejí velký stres, který patří mezi spouštěče onemocnění. V těchto případech ženy zpravidla nechtějí v práci pokračovat, respektive ani se do ní později vracet. Pacienti paradoxně někdy zvládají práci v průběhu léčby lépe než při jejím ukončení, kdy totiž organizmus potřebuje regenerovat, nemocní bývají velmi unavení, vyčerpaní a utlumení.

Nemoc ovlivňuje celou rodinu

Onemocnění se pochopitelně promítá i do fungování rodiny, ať už jsou zde přítomné děti, či nikoliv. I když opět neexistuje univerzální rada, jak nemoc v rodině zvládnout, některé věci jsou nevyhnutelné. Jde především o přerozdělení povinností v domácnosti, péče o děti a případně staré rodiče. Pokud žena zanechá práce, dojde ke změně v příjmech, což také ovlivňuje chod rodiny.

Zdraví členové rodiny někdy nedokážou odhadnout, jak s nemocným mluvit. Nevědí, jak mu pomoci, a tím pádem se sami potýkají s nepříjemnými pocity viny a selhání. Důležitá zde bývá otevřená komunikace, pomoci může třeba i setkání s psychologem či psychoterapeutem anebo s lidmi, kteří mají za sebou podobnou zkušenost.

Výživa v průběhu onkologického onemocnění

Optimální příjem potravy je důležitým prvkem při léčbě onkologického onemocnění.

Pacienti, kteří jsou dobře vyživováni v průběhu protinádorové léčby, se snáze vyrovnávají s nežádoucími účinky terapie, jsou odolnější vůči infekcím a jiným komplikacím. Také častěji dokončí plánovanou terapii, jsou snáze schopni obnovit tkáně poškozené protinádorovou léčbou, jsou fyzicky silnější a celkově se cítí lépe.

Na začátku onemocnění obvykle u pacientů klesá příjem potravy a také dochází k nedostatečnému využití živin, což může trvat i nadále v průběhu léčby. Cílem nutriční podpory je tento stav co nejdříve minimalizovat. Prvním krokem proto bývá úprava stravy do té míry, aby pacient neztrácel hmotnost a předcházelo se tím oslabení organizmu. Zároveň, pokud je to možné, pacient by se měl stravovat přirozeně. Ve snaze zachovat příjem všech potřebných živin u pacientů s nádorovým onemocněním platí tyto zásady:

  • Pacient by měl prostřednictvím léčby úspěšně kompenzovat příznaky choroby, které obvykle snižují příjem stravy, jako jsou jakákoliv nedostatečně tlumená bolest, dušnost, zácpa, nevolnost anebo zvracení.
  • Namístě je zrušit všechna dietní omezení, která nejsou zcela nezbytná.
  • Zvýšit pestrost stravy, obohatit jídelníček.
  • Respektovat individuální kolísání stavu nemocného v průběhu dne, tedy využít k příjmu výživově nejhodnotnějších částí stravy tu část dne, kdy se nemocný cítí nejlépe.
  • Není nutné ani vhodné dodržovat předem daný neměnný časový rozvrh jídla.
  • Nemocný může jíst, kdykoliv pocítí chuť k jídlu.
  • Respektovat přání nemocného, které se týká chuťové oblíbenosti a způsobu stravování.
  • Pacient by měl intenzivně pečovat o dutinu ústní, udržovat její hygienu.
  • Je vhodné omezit kontakt nemocného s příliš intenzivními pachy jídla při jeho přípravě i servírování.
  • Není dobré podávat pacientova oblíbená jídla v době léčby cytostatiky a ozařování ani v době zhoršení nevolnosti, aby se zabránilo vypěstování averze k těmto jídlům.
  • Nabízet atraktivní, lákavě připravená jídla.
  • Jíst v příjemném prostředí, nejlépe v kruhu svých blízkých nebo známých.
  • Vhodná je také spolupráce nemocného s dietní sestrou nebo dietologem a lékařem.

Nadační fond Hippokrates nabízí zdarma ke stažení užitečné brožury:

Článek připravila: Lenka Kadeřávková

Zdroje:
https://ozpprace.cz/blog/nebojme-se-pracovat-s-rakovinou-spolu-to-zvladneme/
https://www.amelie-zs.cz/pomoc-pro-zivot-s-rakovinou/brozury-amelie/brozura-psychosocialni-minimum/mam-rakovinu/
https://www.linkos.cz/pacient-a-rodina/pece-o-pacienta/vyziva/vyziva-onkologicky-nemocneho/
http://www.onkomajak.cz/rakovina-vajecniku
https://www.denprotirakovine.cz/wp-content/uploads/2016/04/ovarium_web.pdf

Zaregistrujte se
k odběru zpravodaje

Partneři