Podezření na rakovinu plic: Nebojte se vyšetření

Vyšetřování pro rakovinu plic by se dalo rozdělit na tři „etapy“:

  1. Nejprve je třeba potvrdit, nebo vyvrátit podezření na rakovinu.
  2. Pokud podezření trvá, je potřeba diagnózu ověřit a zjistit druh nádoru.
  3. Dále přicházejí na řadu vyšetření k zpřesnění rozsahu onemocnění, aby mohla být zvolena co nejvhodnější léčba.

Zobrazovací metody

Základním vyšetřením pro zobrazení plic a jejich případného nádoru (nebo přesněji „něčeho, co by mohl být nádor“) je rentgenový snímek hrudníku. Jeho mnohem přesnější, ale také náročnější variantou je výpočetní tomografie (CT), která umožní detailní zobrazení samotného nádoru i jeho šíření po plicích a do okolí. Podobnou informaci jiným způsobem poskytne i magnetická rezonance (MR) nebo PET/CT.

Bronchoskopie

Rakovinu plic ale nelze potvrdit, aniž by lékař viděl nádor „na vlastní oči“ a nechal vyšetřit jeho vzorek pod mikroskopem. To mu umožní buď odběr kousku nádoru (biopsie) přes hrudní stěnu, nebo daleko častěji používaná bronchoskopie. Při ní se díky trubičce zavedené nosem nebo ústy a vybavené optikou lékař podívá přímo dovnitř do plic, přesněji do průdušnice a průdušek. Je ohromná výhoda, že dnes máme ohebné (flexibilní) a tenké (asi 0,5 cm) bronchoskopy. Dřív se toto vyšetření provádělo neohebnou kovovou trubicí, což je dnes nutné jen ve speciálních případech, a člověk je na takové vyšetření většinou uspaný.

Před flexibilní bronchoskopií vám oproti tomu lékař znecitliví oblast krku a hlasivek, může podat také uklidňující lék. Pak vám v poloze vsedě nebo vleže opatrně zavede bronchoskop – většinou ústy, někdy nosem. Vyšetření samotné trvá 10–30 minut, během kterých lékař prohlédne velké i menší průdušky. Nástrojem může také odebrat vzorek. Ten pak putuje na vyšetření do laboratoře, kde odborníci ověří přítomnost nádoru a zjistí jeho důležité vlastnosti.

Bronchoskopie nebolí, můžete při ní ale pociťovat tlak na hrudi a dráždění ke kašli – tělo se proti přítomnosti přístroje v dýchacích cestách přirozeně brání. Kašel může přetrvávat i chvíli po vyšetření, stejně jako chrapot ze znecitlivělých hlasivek. I když bronchoskopie nemusí být úplně příjemná, nemá smysl se jí příliš obávat a není dobré ji odkládat. Při podezření na nádor plic totiž jde o čas.

Rozvoj bronchoskopie posunul diagnostiku rakoviny plic do časnějších stadií. Některá pracoviště umí poskytnout moderní varianty tohoto vyšetření, jako je tzv. autofluorescenční bronchoskopie nebo endobronchiální ultrazvuk. Zeptejte se svého lékaře, jestli je pro vás tato metoda vhodná a zda by vám případně mohl takové vyšetření zprostředkovat.

Celkové vyšetření

Po mikroskopickém potvrzení rakoviny je potřeba zjistit, v jak pokročilém je stadiu. Lékař může zopakovat některé ze zobrazovacích vyšetření uvedených v prvním bodě. Přidá nejspíše také ultrazvuk (sonografii) břicha, dalším vyšetřením může být radionuklidové vyšetření (scintigrafie) kostí, celotělová pozitronová emisní tomografie (PET) nebo třeba CT mozku. Ač názvy zní strašidelně, žádné z těchto vyšetření není pro člověka příliš zatěžující ani nebezpečné. Všechna mají za cíl upřesnit rozsah nádoru a odhalit případná vzdálená ložiska rakoviny v jiných orgánech (metastázy). Od přítomnosti nebo nepřítomnosti metastáz se odvíjí další léčba.

Článek připravila: Lucie Kovářová

Zdroje:
MUDr. Jiří Votruba. Plicní rakovina: obecné informace pro pacienty. Brožura. Liga proti rakovině Praha. Dostupné na: https://www.lpr.cz/prevence-a-lecba/edukacni-a-poradenske-publikace
https://www.linkos.cz/pacient-a-rodina/onkologicke-diagnozy/zhoubne-nadory-prudusek-plic-a-pohrudnice-c33-34/o-zhoubnych-nadorech-prudusek-a-plic/
https://lungevity.org/for-patients-caregivers/lung-cancer-101

Zaregistrujte se
k odběru zpravodaje

Partneři