Jak se o sebe starat v průběhu léčby?

Jak minimalizovat nežádoucí účinky léčby?

Léčba rakoviny je obávaná zejména kvůli nežádoucím účinkům, přestože léčebné metody se v tomto ohledu stále zdokonalují (např. ozáření poškozuje stále méně okolní tkáně) a existuje i řada možností, jak s nimi účinně bojovat. Strach z nežádoucích účinků by rozhodně neměl být důvodem oddalování léčby či jejího úplného odmítnutí. Důležité je si v tomto okamžiku uvědomit, že každý nemocný léčbu snáší jinak, někdo má během ní jen minimální obtíže, jiný dokonce žádné. Dobrou zprávou také je, že hned po ukončení léčby obtíže spojené s nežádoucími účinky léčby obvykle ustupují.

V jaké míře se projeví, obvykle záleží na druhu léčby a její podané dávce. Nejobávanější nežádoucí účinky jsou spojeny s chemoterapií, protože cytostatika zabíjejí všechny rychle rostoucí buňky v těle, nejen ty nádorové. Mohou tedy zasáhnout i krvetvorbu, zažívání, funkci pohlavních orgánů či vlasové váčky. Čím je léčba cílenější na samotné nádorové buňky, tím ubývá i jejích nežádoucích účinků.

Jak konkrétně se nežádoucí účinky chemoterapie projevují? Kromě nádorových buněk zasahují i jednu skupinu bílých krvinek, tzv. neutrofilní granulocyty, což během léčby vede ke snížené obranyschopnosti těla proti infekcím. K jejich poklesu dochází v určitých vlnách, před chemoterapií je jejich počet normální, poté klesají a před aplikací další dávky opět vzrostou. Riziko vzniku infekce je tedy největší mezi cykly chemoterapie. Infekce může skončit i nebezpečnou septickou komplikací, tzv. febrilní neutropenií, proto je nutné při teplotě po chemoterapii krevní obraz kontrolovat. Po chemoterapii se také mohou objevit infekční komplikace v podobě plísňové infekce, začínající bílými povláčky v ústech, nebo pásového oparu. Je třeba je léčit co nejdříve, u onkologicky nemocných obvykle vyžadují intenzivnější léčebné prostředky.

Další složkou krve, kterou léčba může ovlivnit, jsou krevní destičky, jejich významný pokles může vést ke zvýšenému vzniku modřin, krvi ve stolici či neočekávanému krvácení. Kromě snížené srážlivosti krve může mít léčba i zcela opačný vedlejší účinek – vznik nežádoucí krevní sraženiny. Pokud vám tedy náhle oteče dolní končetina nebo pociťujete dušnost při námaze, ihned se obraťte na svého lékaře. Může se jednat o příznaky žilní trombózy, nebo dokonce plicní embolie, při níž se sraženina vzniklá v končetině uvolní a ucpe jednu z plicních žil. Máte-li zaveden žilní katetr, pak se může sraženina objevit i v jeho okolí. Kvůli chemoterapii může klesat i počet červených krvinek, což vede k příznakům chudokrevnosti, zejména únavě a vyčerpání. Váš lékař bude stav jednotlivých složek krve průběžně kontrolovat pomocí krevního obrazu a doplní je případně i o vyšetření srážlivosti.

Pacienta nemusí během léčby vysilovat jen chudokrevnost, nepříjemnými vedlejšími účinky jsou také nevolnost a zvracení. Naštěstí díky moderní podpůrné léčbě se u většiny pacientů těmto obtížím daří zabránit ještě před jejich vypuknutím. Mluvte s lékařem o charakteru svých potíží, aby dokázal jejich léčbu co nejlépe nastavit. Jejich výskyt a průběh je vždy individuální.

Kromě léků se dá předcházet nevolnosti i některými preventivními opatřeními, například:

• Jezte méně a vícekrát denně.
• Vyhýbejte se smaženým, tučným a kořeněným jídlům.
• Pijte před jídlem a po něm, ne v jeho průběhu.
• Pokud trpíte na ranní nevolnost, dejte si něco malého, než vstanete z postele.
• Vyhýbejte se intenzivním vůním a zápachům z jídla.
• Jezte a pijte pomalu, stravu dobře rozžvýkejte.
• Dávejte přednost studenějším pokrmům, které žaludek lépe snáší.

S chemoterapií jsou také často spojeny nepříjemné pocity v ústech i krku, což může být způsobené suchostí sliznic, jejich krvácením i infekcemi. Před zahájením léčby se vyplatí navštívit zubního lékaře, protože suchost přispívá k větší kazivosti chrupu.

Chemoterapie může mít také negativní dopad na výstelku střev, což vede jak k průjmům, tak k zácpě. Obvykle tyto potíže nevyžadují žádnou léčbu. Léky proti průjmu i projímadla vždy užívejte až po poradě s lékařem.

Dalším obávaným nežádoucím účinkem chemoterapie je ztráta vlasů. Jedná se o jeden z nejviditelnějších důkazů probíhající léčby, ačkoliv pacienta nijak neohrožuje. Navíc po ukončení léčby vlasy opět narostou, často v lepší kvalitě než původní. Pokud se necítíte bez vlasů dobře, můžete si od lékaře nechat předepsat paruku.

Chemoterapie může mít i celou řadu dalších, vzácněji se vyskytujících nežádoucích účinků, např. vést k poškození nervů (v podobě tzv. periferní neuropatie), kůže, nehtů, močového a pohlavního ústrojí, může vyvolat stav podobný chřipce (flu-like syndrom) či otoky.

U radioterapie se rozlišují nežádoucí účinky časné (nastupují v průběhu radioterapie) a pozdní (objevují se po delší době po ozáření). Projevují se nejčastěji v podobě kožních změn či zánětu ozářených sliznic.

U biologické léčby se nejčastěji objevují alergické reakce na infuzi s léčbou. Řešením bývá tzv. premedikace protialergickými léky.

Imunoterapie je nemocnými obecně dobře snášena, nežádoucí účinky se u ní přesto objevují a mohou být velmi závažné. Souvisejí nejčastěji s obrácením imunitní reakce proti zdravým tkáním nemocného, tzv. autoimunitní reakcí.

Jak si pochutnat i během léčby rakoviny prsu?

Během onkologického onemocnění bývá narušena také možnost vychutnat si stravu. Léčba totiž přináší řadu obtíží, které znesnadňují příjem stravy a činí ho méně příjemným, např. v podobě nechutenství, nevolnosti, suchosti v ústech či postižení sliznic trávicího ústrojí.

Navíc krátce po diagnóze – zčásti vinou psychiky, zčásti léčby – může u nemocného docházet k poklesu tělesné hmotnosti a zhoršení jeho výživového stavu. Vždy platí, že k úbytku váhy dochází rychleji než k úpravě do původního stavu, nejlépe je mu tedy předcházet: od začátku nemoci je třeba udržet pravidelný příjem potravy a zabránit výpadkům stravy. Dobrý výživový stav pacienta je totiž předpokladem pro úspěšné zvládnutí léčby. Naopak pokud se této oblasti nevěnuje pozornost, může být pacient během léčby značně oslaben a jeho tělo je nuceno využívat svých zásob, tolik potřebných k udržení obranyschopnosti proti infekcím, které ho během léčby ve zvýšené míře ohrožují. Kromě toho přináší dobrý stav výživy výhody například v podobě nižšího rizika pooperačních komplikací, lepší schopnosti obnovy tkání poškozených léčbou a větších šancí na dokončení léčby.

Pro lidi léčící se s nádorovým onemocněním neexistuje žádná speciální dieta, stačí zvýšit pestrost stravy a obohatit jídelníček, přičemž je třeba respektovat chuti a přání nemocného. Dbát by se mělo zejména na zvýšený příjem potravin představujících koncentrovanou energii (cukrů a tuků) a doplňujících zásoby těla (bílkoviny) pro boj s nemocí, přičemž kromě jejich většího příjmu je třeba dbát i na jejich dobrou stravitelnost.

Kromě makroživin je důležité pohlídat si také dostatek minerálů, vitaminů (zejména vitaminy A, C a E) a stopových prvků (zejména selenu a zinku). Tyto látky totiž podporují imunitu v boji s nemocí.

Nemyslete si ale, že vás zachrání samotné doplňky stravy, velké dávky vitaminů, stopových prvků nebo minerálních látek mohou být v některých případech až toxické. Dávejte přednost čerstvému a nezpracovanému jídlu, nižší výskyt nádorů byl opakovaně prokázán u nemocných se zvýšenou konzumací ovoce a zeleniny. Usilujte o rozmanitou a plnohodnotnou stravu, umělá výživa je vhodná až při závažnějších a déletrvajících obtížích s výživou. Pokud si nebudete jisti jejím vyváženým složením, obraťte se o radu na dietní sestru či nutričního terapeuta.

U řady nežádoucích účinků léčby spojených se stravováním je možné dosáhnout úpravy stavu dietními a režimovými opatřeními. Například na nechutenství pomáhá jíst častěji a kdykoliv se objeví chuť k jídlu, mít vždy po ruce oblíbené ovoce, které zvyšuje chuť k následujícímu pokrmu, rozšířit jídelníček o nové druhy jídla. Při porušeném vnímání chuti pomáhají výplachy úst čajem před jídlem, zapíjení jídla či ochucení jídla oblíbenými příchutěmi (kořením, bylinkami, zálivkou, dresinkem, omáčkou).

Při bolesti v ústech a krku a poruše polykání dejte přednost měkkým vařeným jídlům a tekuté stravě (zejména polévkám) před tuhou a suchou stravou. Polykání může usnadnit přidání šťávy z masa, másla či omáčky k soustu. Při suchosti v ústech pomáhá stravu důkladně rozžvýkat. Při průjmu je lepší vyhýbat se jídlům s vysokým obsahem vlákniny, naopak je třeba do stravy zařadit potraviny s obsahem draslíku (např. banány, brambory, meruňky apod.) a doplňovat ztracené tekutiny.

V případě zácpy pomáhá k jídlu přidat ovesné vločky, do jídelníčku zařadit potraviny bohaté na vlákninu a pravidelně se hýbat. A jedna rada na závěr: během léčby mějte po ruce vždy nějakou rychlou, výživově hodnotnou svačinku, umožní vám to najíst se v okamžiku, kdy budete mít skutečně chuť, navíc tím zabráníte nechtěnému výpadku jídla.

Když mě rakovina prsu zaskočí v těhotenství, při kojení nebo ještě před tím...

Možnost mít vlastní dítě patří ke kvalitě života každé ženy. Pokud se v období, kdy žena nosí dítě pod srdcem, objeví zhoubný karcinom prsu, jeho léčba se komplikuje. V těchto případech je totiž třeba myslet nejen na zdraví ženy, ale i dítěte. Karcinom prsu v těhotenství je stále poměrně vzácný (připadá na 1 z 1 000 těhotenství), ale se zvyšujícím se počtem nemocných a stoupajícím věkem ženy při prvním těhotenství se počet těchto případů zvyšuje.

Je vůbec možné, aby těhotná žena podstoupila léčbu tak závažného onemocnění, aniž by došlo k poškození nenarozeného dítěte? V prvé řadě je třeba zvážit, zda je možné léčbu odložit až na období po narození dítěte. Pokud nikoliv, záleží na pokročilosti těhotenství a agresivitě onemocnění. Přerušení těhotenství není vždy nutné, jen musí léčba probíhat tak, aby nebyl poškozen plod. Operace prsu je například možná i v těhotenství, ozáření prsu je naopak vhodné odložit až po narození dítěte. Také některá vyšetření se v těhotenství nedoporučují, u jiných neexistuje dostatek informací o jejich vlivu na plod. Riziko poškození plodu léčbou či vyšetřeními je nejvyšší v prvním trimestru těhotenství.

Pokud si žena nahmatá bulku v prsu během těhotenství nebo kojení, skýtá to jiná úskalí – žena se může domnívat, že se jedná pouze o „zatvrdlé mléko“, a i když se dostaví na vyšetření, vzhledem ke změnám v prsu spojeným s těhotenstvím a kojením nemusí být nádor dobře patrný. Výsledkem bývá, že těhotné a kojící ženy přicházejí do péče onkologa později, a rozsah jejich onemocnění tedy bývá větší než u nekojících žen.

Možnost budoucího těhotenství po léčbě rakoviny prsu je relevantní otázkou zejména pro mladé ženy. Dobrou zprávu je, že po úspěšné léčbě je obecně možné a nezhoršuje prognózu nádorového onemocnění, naopak existují náznaky, že na ni může mít příznivý vliv. Nicméně s ohledem na možný návrat onemocnění se doporučuje s otěhotněním počkat zhruba dva roky po ukončení léčby. 

Jak léčbu rakoviny prsu dobře psychicky zvládnout?

Rakovina prsu i její léčba není náporem jen pro tělo, ale i pro psychiku. V souvislosti s diagnózou obvykle dochází k rozvoji vážné duševní krize. Při jejím zvládání není ostudou požádat o odbornou pomoc, která je samozřejmou součástí komplexní péče o onkologicky nemocné.

Požádejte o zprostředkování kontaktu na klinického psychologa svého ošetřujícího lékaře, vyhledejte si ho sami v rámci pracovišť psychoonkologické péče nebo využijte zdarma psychoonkologické poradny na webových stránkách České onkologické společnosti ČLS JEP. Pokud jste duchovně založení, může vám pomoci i setkání s nemocničním kaplanem.

Cenné rady pro snadnější zvládání onemocnění získáte také z přednášek projektu psychoonkologické prevence MysliProtiRakovině. Nevíte-li si rady s otázkami sociální podpory v nemoci, např. jak požádat o nemocenský příspěvek, kdo má nárok na invalidní důchod či jak postupovat v souvislosti s návratem do práce, neváhejte vyhledat pomoc sociálního pracovníka, například prostřednictvím společnosti Amelie, z. s. Své obtíže může být užitečné sdílet také s lidmi s podobnou zkušeností z pacientských organizací.

Především se vyhněte srovnávání toho, jak kdo nemoc snáší. Prožitek nemoci je vždy individuální. Rakovina prsu znamená změny (některé dočasné, jiné trvalé) v mnoha oblastech života. Přizpůsobit se jim bere velké množství energie potřebné v boji s nemocí, tělo je přitom uzpůsobeno, aby zvládalo stres jen krátkodobě. Proto je dobré stres spojený s léčbou maximálně omezit.

Spolu s nemocí se také vynořuje celá řada převážně negativních emocí. Na jednu stranu se jedná o přirozenou reakci těla na ohrožení zdraví, na druhou stranu se může nemocným vyplatit s nimi vědomě pracovat – nepodléhat jim a včas je ze sebe dostat.

Klíčovou roli v úspěšném zvládání nemoci hraje opora, někdo blízký, kdo vás v nejtěžších okamžicích podrží. Blízký člověk by měl být připraven nemocnému naslouchat, ale není třeba, aby ho do komunikace o nemoci nutil. Blízká osoba by přitom neměla zapomínat ani sama na sebe a pravidelně dočerpávat energii pro poskytování své pomoci.

Nemoc může mít dopad na vaše sexuální cítění i postoje a vždy je zkouškou pevnosti partnerského vztahu. Pokud v něm byly trhliny už před nemocí, pravděpodobně je ještě rozklíží. Vzhledem k závažnosti nemoci a náročnosti její léčby je přirozené, že zaměřujete svou pozornost více na sebe a nejste schopni v plné míře pečovat o svou rodinu a partnera. I to ale může vést k rozpadu vztahu, který se podle statistik týká až třetiny žen léčících se s rakovinou prsu.

Pokud to váš aktuální stav umožňuje, nezapomínejte ani na pravidelný pohyb, protože nejen urychluje regeneraci organismu po nemoci, ale představuje i prevenci jejího návratu.

Článek připravila: Kristýna Poulová

Zdroje:
https://www.linkos.cz/pacient-a-rodina/pece-o-pacienta/nezadouci-ucinky-lecby-chemo/
https://www.linkos.cz/pacient-a-rodina/onkologicke-diagnozy/nadory-prsu-c50/karcinom-prsu-v-tehotenstvi-a-v-dobe-kojeni/
https://www.linkos.cz/pacient-a-rodina/pece-o-pacienta/vyziva/vyziva-onkologicky-nemocneho/